Článek
70/80 U SKOTSKÉHO HRADU DUNVEGAN, PATŘÍCÍMU 21. DYNASTII KLANU MC LEOD, POHOŘÍ CUILINS, PRÝ, SE SÍDLEM ČARODĚJNIC, OSTROV RUM /NEBO RHUM?/
Obraz Skotska coby země mužů v sukních, nadměrné šetrnosti, dudáků a whisky stále ještě v myslích lidí přetrvává. Ale je to také země nádherné divoké přírody, nekonečných hor, rozsáhlých vřesovišť, starých hradů, památných míst, kde se odehrávaly nesmiřitelné boje a historických měst a v poslední době už i institucionální chuti po samostatnosti. Ke Skotsku patří také tajuplný ostrov Skye (Isle of Skye), opředený bájemi a kouzly. Ještě před ním – už jej máme na dohled, říká v rozhovoru Eddie, protagonista těchto pokračování, stejně tak nový most, přes který se naň dostaneme, zastavujeme u hradu Eilean Donan Castle, který je zatím vyvrcholení dne. Nachází se na břehu zálivu Loch Duich na ostrůvku za kamenným mostem a je známý po celém světě z tradičního filmu Highlander (Muž z hor, či „Vysočiňák“). Fantasy film koprodukce USA/Velká Británie, který se tu i částečně odehrává, má dvě roviny, tou první je boj zdejších skotských klanů po roce 1536, film je s muzikou skupiny Queen a ikonickou skladbou Princes of the Universe. Film má čtyři pokračování a navazují na něj i seriály, jedním z herců hvězdného obsazení je i Sean Connery. Tak na tohle si Eddie i mnozí z „jeho“ výpravy vzpomněli, když stáli na břehu jezera před hradem. Ten jedním z nejkrásnějších ve Skotsku, býval baštou jakobitského povstání, založen roku 1230 Alexandrem II. na ochranu před Vikingy, později téměř zničen anglickým válečným loďstvem, nakonec obnoven a dnes využíván jako filmová kulisa. Ještě na závěr tohoto odstavce jedna poznámka: původně mělo být oněch pokračování s Eddiem 60, pak 80 a nakonec jsem se rozhodl, že jich bude 100, pokud to laskavá redakce neusekne hned. Ale myslím, že se jí, a i některým čtenářům, je mi jasné, že jich zas tak moc nebude, můžou některé části i líbit. Fakt 100 a ani čárka víc - mnozí budou zklamáni, jiní si oddychnou, že už toho ten pisálek nechá. Uvidíme. Takže pokračuju, i s Eddiem.
Za necelých padesát liber (to je mýtné za autobus tam a stejná cena zase zpátky – tedy byla, v době, kdy tam Eddie putoval, - dnes je asi už jiná, vyšší), vjíždí skupina na západě Skotska v místě zvaném Kyle of Lochalsh přes moderní most na ostrov Skye, největší a nejsevernější ostrov Vnitřních Hebrid, oddělený od vlastního Skotska úzkým průlivem. V gaelštině jeho název znamená „Okřídlený ostrov“, pro počasí, jež na něm téměř stále vládne, se mu říká také „Ostrov mlhy“. Je dlouhý 80 km a 6,5 km široký a žije na něm necelých 120 tisíc lidí, takže hustota obyvatel je poměrně nízká. Historické války mezi klany ustoupily před časem debatě o stavbě mostu na ostrov. Vane svěží vítr a my se těšíme, jak na přírodu – hory, hluboká malebná údolí, vodopády, soutěsky, tak na výsledky činnosti lidí na ostrově. Ostrovní pohoří Cuilins je považováno za nejmalebnější v celé Británii. Pobřeží je skalnaté, v zátokách jsou písčité či oblázkové pláže. Ale rekreovat se na nich a koupat se v moři se sem rozhodně nejezdí. Zrovna neprší, což není nejtypičtější stav. Ostrov je opředený bájemi o čarodějnicích a kouzlech - stát se zde prý může leccos.
Výprava směřuje do centra ostrova Skye, do města Portree. Podél širokého zálivu jsou rozesety úhledné rybářské domky – to je Portree. Po zastávce „v civilizaci“ pokračuje autobus z Čech po východním pobřeží ostrovního poloostrova Trotternish na sever. Zastavuje u výrazného skalního útvaru Storský stařík (Old Man of Storr), vysokého 707 metrů, pak u vodopádů Lealt Falls a George, skály skotské sukně Kilt Rock a blíží se k zřícenině hradu Duntulm. Zde otáčí šofér směr jízdy, ale stále podél pobřeží, na jihozápad. Eddie navštěvuje muzeum ostrovního života s doškovou střechou. Zastávka je u hradu Dunvegan. Ten patří potomku 21. dynastie klanu Mc Leod, kteří zde sídlí od roku 1200. Nezměnilo se zde nic. Ani rivalita obou hlavních klanů ostrova Mc Donaldů a Mc Leodů. Zrovna, jak říká Eddie, přijíždí zámecký pán (nebo vrátný?) v kiltu (skotská sukně) s rodovým kostkovaným vzorem a bílých podkolenkách ve svém roveru a míří do útrob hradu.
Vnitrozemím se dostává česká skupina k hotelu Victorian House ve Sligachanu u stejnojmenného jezera. A odtud ji čeká 20 km pouť divokým pohořím sopečného původu Cuillin Hills, které je nejvýraznějším na Skye a říká se, že i nejkrásnějším v celém Skotsku. Je opředené dávnými legendami, a když trochu padne mlha a zvedne se vítr, už jim člověk pomalu začne i věřit. Nejvyšším vrcholem pohoří Cuillin je Sgúr Alasdair (992 m n. m.), který je zároveň nejvyšším bodem ostrova. Cuilin je zařazeno mezi 40 skotských National scenic areas (NSA), což je název pro území, vyznačující se mimořádnou malebností a přitažlivostí. Hlavní jeho horninou je vyvřelina – gabro. V oblasti Black Cuillin (Černé hory) je celkem 12 vrcholů zařazeno mezi tzv. munro, tedy vrcholy přesahující výšku 3000 stop. V roce 1601 se u Coire Na Creiche na severních svazích Cuillin odehrála bitva mezi příslušníky dvou soupeřících klanů ostrova Skye – Mac Leodů a Mac Donaldů, z níž vyšel vítězně ten druhý. Tato bitva byla historicky posledním vojenským střetnutím mezi klany na ostrově. Po průchodu těmito krásnými modrými horami už je vidět v dáli záliv Loch Scavaig, za nímž leží velký ostrov s „poetickým“ jménem Rum (Rhum). Eddie se spoluputníky míří do obce Elgol, kde čeká autobus, s nímž se výprava vrací zpět přes onen moderní most do vlastního Skotska.
