Strany z frakce Evropských konzervativců a reformistů (ECR) v Evropském parlamentu nabírají ve volebních průzkumech před červnovými volbami na síle. I proto usilují o spolupráci s dalšími politickými silami v EP. Sbližování by ale mohl narušit maďarský Fidesz, který usiluje o vstup do ECR. Velký vliv na tom, zda Fidesz vstoupí do ECR, můžou mít členové ECR z Visegrádské čtyřky.
Maďarsko: Fidesz by mohl mít třetí největší stranou v ECR
Žádný z maďarských europoslanců není členem pravicové frakce Evropských konzervativců a reformistů (ECR). Poté, co maďarská vládnoucí strana Fidesz v roce 2021 opustila skupinu Evropské lidové strany (EPP), se však v médiích často objevovala myšlenka, že by se Fidesz připojil právě k ECR.
Zpočátku se strana Viktora Orbána pokoušela vytvořit společnou evropskou koalici radikálů a krajní pravice tak, aby se zavděčila Kremlu. Tato ambice se však neuskutečnila mimo jiné kvůli ruské invazi na Ukrajinu. Fidesz přitom léta budoval vztahy jak s ECR, tak i s krajně pravicovou skupinou Identita a demokracie (ID). Po podzimním neúspěchu s ID Viktor Orbán v únoru 2024 veřejně oznámil, že Fidesz usiluje o vstup do ECR.
Maďarské opoziční strany reagovaly na odchod Fideszu z EPP a jeho plány vstoupit do ECR podobně. Domnívají se, že Fidesz se nyní snaží usadit mezi radikálními a krajně pravicovými stranami v Evropském parlamentu.
Liberální strana Momentum (Renew Europe) na dotazy serveru Political Capital uvedla, že „poté, co se Fidesz ,vyprovodil’ z rodiny největších evropských stran, je nyní politicky osamocen a snaží se udat svá křesla radikálním pravicovým silám“. Podle jejich názoru by však měla být „politickým domovem Fideszu spíše proputinovská, krajně pravicová frakce ID“ než ECR, a to kvůli pohledu na zahraničněpolitické otázky, ve kterých se s ECR rozchází.
Strana Momentum vyzdvihla i rozdíl mezi silným postojem ECR vůči Putinově agresi a Fideszem, který agresi „chytře omlouvá“. ECR navíc odsuzuje obstrukce Viktora Orbána vůči rozšíření NATO a jeho „podvratnou politiku“ na Balkáně, přestože mají podobné názory na sociální politiku.
Podobně se vyjádřil i levicový europoslanec István Ujhelyi (S&D), který v odpovědi na otázky redakce uvedl, že ačkoli „Fidesz po vyhození z Evropské lidové strany dlouho hledal své místo (…), extremistické protievropské síly, s nimiž v současnosti Fidesz nejvíce souzní, zřejmě nemohou být dlouhodobě smysluplnými spojenci. V mnoha otázkách se totiž nemohou shodnout, především kvůli své příliš nacionalistické linii“.
Ujhelyi tedy tvrdí, že i když se ECR v současnosti jeví pro Fidesz jako nejlepší možnost, je stále otázkou, „jak velký vliv by Fidesz v ECR měl a jak by se mu hledaly nutné kompromisy“.
Pokud jej ECR nakonec přijme, mohl by se Fidesz stát třetí největší delegací ve frakci po Bratrech Itálie (FdI) a polském Právu a spravedlnosti (PiS). ECR by se mohla stát třetí největší frakcí v EP. O jeho vstupu rozhodne hlavní rozhodovací orgán ECR, tedy třicetičlenná Rada členských stran. K přijetí Fideszu je za potřebí souhlas dvoutřetinové většiny. Ne všechny strany by však Fidesz s jeho vyhraněnými prokremelskými a protiukrajinskými názory přivítaly. Usmíření rozdílů mezi členy ECR, kteří jsou proti Kremlu, a Fideszem vyžaduje ústupky ze strany ECR.
Možný vliv Fideszu na vnitřní dynamiku ECR a budoucí roli ECR v Evropském parlamentu je podle Ujhelyiho obtížné odhadnout, není totiž jasné která strana bude ve skupině ECR dominovat a jaký bude její vztah k hodnotám a praxi Evropské unie. Určující roli v budoucnosti skupiny by mohly mít FdI a ODS. „Pokud se jejich měkká skepse posune k většímu neliberálnímu antievropanství, pak se zřejmě základní postoj skupin, které myslí na evropské hodnoty, bude lišit“ od skupiny ECR. Jejich atlantistický pohled na zahraničněpolitické otázky, jako je rusko-ukrajinská válka, by navíc mohl způsobit potíže při spolupráci s Fidesz.
Právě evropské hodnoty v případné spolupráci s ECR zdůrazňuje i Momentum. To by s ECR spolupracovalo v konkrétních otázkách pouze tehdy, pokud by byly plně vyřešeny jejich výhrady týkající se právního státu, demokratických hodnot a dodržování práv žen a menšin. Nicméně pokud by současná koalice tří stran EPP, S&D a Renew hledala nové partnery, Momentum by bylo ochotno jednat spíše se Zelenými.
Slovensko: SaS opustí ECR, pokud v ní bude sedět Fidesz
A co na to jediná slovenská strana ve frakci ECR SaS (Sloboda a Solidarita)?
„Budeme proti tomu, aby se zvolení europoslanci ze strany Fidesz dostali po volbách do frakce ECR. Pokud se tak stane, opustíme tuto frakci,“ říká Richard Sulík, lídr volební kandidátky SaS. Podle názoru SaS Fidesz do ECR nepatří kvůli několika odlišným názorům.
SaS zdůraznila své odhodlání zabránit vstupu Fideszu do frakce. Prý v této otázce nachází stále větší shodu s podobně smýšlejícími liberálními kolegy napříč členskými státy ECR.
Zatím není jasné, k jaké jiné skupině by se v případě odchodu z ECR mohli připojit. SaS ale důrazňuje možnost vzniku nových frakcí po volbách.
V případě setrvání v ECR se chce SaS podle mluvčího SaS Ondřeje Šprláka navrátit k základům ECR. Ty chápe jako „principy volné a spravedlivé hospodářské soutěže v rámci jednotného trhu s minimálními regulacemi a silným důrazem na subsidiaritu“.
Pokud jde o vztahy ECR s dalšími politickými skupinami, jako jsou EPP, Renew a ID, SaS zdůrazňuje ochotu spolupracovat na základě společných priorit. Mezi ně patří racionální hospodářská politika zaměřená na konkurenceschopnost průmyslu bez dotací a nadměrné byrokratické zátěže, diverzifikace zdrojů energie včetně podpory jaderné energie, zabezpečení vnějších hranic EU proti nelegální migraci a poskytnutí vojenské pomoci Ukrajině proti ruské agresi.
SaS si všímá zejména zájmu ECR o užší spolupráci s EPP. Obě frakce mají „… shodu v dlouhodobých postojích, jako je racionální hospodářská a energetická politika, přehodnocení zákazů spalovacích motorů a zabezpečení hranic EU proti nelegální migraci,“ uvádí Šprlák.
Česko: Fidesz v ECR nechceme
Vstup Fideszu do ECR naráží i na odpor českých občanských demokratů (ODS), jedné ze zakládajících stran ECR a jediné české politické strany zastoupené v této skupině.
„Fidesz do ECR Group nepatří a je to pro mne i mnoho z nás ve frakci naprosto vyloučené. Vážně nepotřebujeme ve frakci handlíře, který poslední dva roky přes Ukrajinu poslední dva roky vydírá zbytek EU. Orbán nemá s hodnotami ECR nic společného,“ uvedla česká europoslankyně Veronika Vrecionová (ODS, ECR) v únoru na platformě X.
Hlavní rozpor mezi ODS a Fideszem pramení z jejich rozdílných postojů k Rusku a Ukrajině. Čeští konzervativci zastávají vůči Rusku rozhodný odpor a aktivně podporují Ukrajinu v různých formách – vojensky, finančně i politicky.
Členství Fideszu v ECR zatím vylučuje i český europoslanec a lídr ODS a koalice Spolu pro evropské volby Alexandr Vondra. Podle něj má ECR potenciál růst – a to i bez Fideszu.
„Přestože Britové – bohužel – před pěti lety z Unie odešli, má naše frakce reálnou šanci stát se po volbách třetí nejsilnější v Evropě,“ řekl Vondra na dubnovém kongresu ODS.
„Ano, v dominantně zeleno-socialistickém parlamentu jsme byli v menšině. Teď je šance to změnit. Věřím, že výsledek voleb nejen u nás, ale i jinde v Evropě posílí pozice stran napravo od středu,“ dodal Vondra.
Česká ODS je nakloněna spolupráci s ostatními stranami, zejména s EPP. ODS dokonce kandiduje do Evropského parlamentu v koalici se dvěma stranami z EPP (TOP 09 a KDU-ČSL).
Polsko: Překážkou je konflikt mezi Občanskou platformou a PiS
Dlouholetým spojencem Fideszu je Strana Právo a spravedlnost (PiS), lídři obou stran Jarosław Kaczyński a Viktor Orbán jsou dobrými přáteli a často se navštěvují. Bylo by proto zvláštní, kdyby PiS byla proti vstupu Fideszu do skupiny ECR.
Přesto existuje jedna věc, která možná obě strany v minulých letech rozdělovala, ale v posledních dvou letech začala představovat problém – rozdílný přístup k Rusku.
Vláda PiS byla od začátku ruské invaze věrným podporovatelem Ukrajiny, dodávala jí zbraně a přijala miliony válečných uprchlíků. Kaczyński a tehdejší premiér PiS Mateusz Morawiecki navštívili Kyjev v březnu 2023.
Oproti tomu Maďarsko a vládnoucí Fidesz nejenže udržuje úzké kontakty s Kremlem, ale je také skeptický vůči aktivní podpoře Ukrajiny a trvá spíše na mírových rozhovorech k ukončení vojenského konfliktu. Orbánův nesouhlas s balíčkem pomoci Ukrajině ve výši 50 miliard eur způsobil v prosinci loňského roku patovou situaci v Evropské radě a k vyřešení problému bylo zapotřebí svolat mimořádný summit na začátku února.
Navzdory odlišnému vnímání Ruska je PiS nakloněna vstupu Fideszu do ECR, uvedl europoslanec Zdzisław Krasnodębski, kterého Euractiv.pl oslovil s dotazem na jeho očekávání ohledně nadcházejících evropských voleb a možných dalších kroků ECR.
„Jako PiS jsme otevřeni tomu, aby se Fidesz připojil k Evropským konzervativcům a reformistům. Ačkoli nesouhlasíme s politikou Fideszu vůči Rusku, v jiných otázkách máme podobné názory,“ řekl. Kromě toho podle jeho názoru rozdíly mezi stranami týkající se války na Ukrajině ztrácejí na významu v současně se měnícím politickém kontextu.
Krasnodębski se navíc domnívá, že postoj jiných, více centristických stran, včetně německé SPD, je vůči Rusku mnohem tolerantnější než postoj Fideszu.
„Osobně si nemyslím, že postoj k Rusku je překážkou, která by nám bránila uvažovat o přijetí Fideszu do skupiny ECR,“ uvedl europoslanec.
Příští Evropský parlament bude podle předpovědí pravicovější než ten předchozí. Pokud se očekávání potvrdí a ECR získá více mandátů, pokusí se ovlivnit priority EU prosazováním svých myšlenek a hodnot v souladu s Chartou hodnot, kterou strana přijala na sjezdu v Subiaku minulý měsíc, uvedl Krasnodębski.
Skupina by také vystupovala proti současné klimatické a energetické politice a nařízením, kterou Evropská unie během dosluhujícího volebního období.
A jak upozornil Krasnodębski s odkazem na zkušenosti z vlastní parlamentní práce, dokonce i komisaři během jednání v parlamentních výborech připouštějí, že „jsou nutné určité změny“ v politikách EU. Proto se domnívá, že současná politika Evropské komise bude po červnových volbách revidována.
„Chtěli bychom, aby se co nejvíce změnila v souladu s našimi představami a strategií,“ zdůraznil.
Možná koalice ECR s EPP je jedním z klíčových témat týkajících se budoucího složení Evropského parlamentu. Spekulace o tom, že EPP by mohla být ochotnější navázat spolupráci s ECR než pokračovat v koalici se socialisty a liberály přiživila řada událostí. Důkazem toho jsou vládnoucí koalice mezi stranami EPP a ECR v Itálii a České republice nebo dobré vztahy italské premiérky a předsedkyně ECR Giorgie Meloni s předsedkyní Komise Ursulou von der Leyen (EPP).
ECR je otevřena spolupráci s dalšími uskupeními a vytvoření středopravé koalice, a to i s EPP, uvedl Krasnodębski.
Podle jeho názoru jsou v současné době v EPP strany, které mají více společného s politickým profilem ECR než s názory předsedy EPP Manfreda Webera. S odkazem na své rozhovory s poslanci EPP uvedl, že mezi křesťanskými demokraty se ozývají hlasy, že současná politika EU se musí změnit, což by se jistě odrazilo i v novém parlamentu. Mnozí poslanci EPP podle něj například přiznávají, že současná politika týkající se Green Dealu byla zavedena příliš rychle a nepromyšleně, s nedostatečným ohledem na zájmy průmyslu, zemědělství nebo energetické bezpečnosti.
Krasnodębski ale nevyloučil spolupráci se socialisty v některých otázkách, „zejména s těmi z našeho regionu, ale i ze západních zemí“. Hodně však bude záležet na postoji stran, jako je EPP nebo S&D, připustil.
„Dnes jsou jejich názory mnohem více v souladu s názory ECR než před pandemií a před válkou na Ukrajině, kdy mnozí členové těchto stran měli tendenci být příliš optimističtí ohledně situace ve světě a budoucnosti Evropy,“ dodal.
Krasnodębski si dokonce „za určitých okolností“ představuje širokou pravicovou koalici s EPP i s uskupením Identita a demokracie. Jako příklad uvedl Itálii, kde Bratři Itálie (ECR) vládnou v koalici s Forza Italia Antonia Tajaniho (EPP) a Ligou Mattea Salviniho (ID). Dělicí čárou je silně prokremelský postoj a to, co Krasnodębski označil za „oživování totalitních tradic v Evropě“.
„Určitě si nedovedeme představit spolupráci s německou AfD, ale myslím, že bychom mohli uvažovat o nějaké spolupráci s Marine Le Pen, která nedávno posunula svou stranu mírně do středu,“ řekl.
Polsko je, co se týče vztahů mezi EPP a ECR, kontrastním případem k tomu, co lze pozorovat v Itálii, uvedl pro Euractiv.pl sociolog a politolog Jarosław Flis, profesor Jagellonské univerzity v Krakově. Zatímco obě polské strany EPP, Občanská platforma (PO) Donalda Tuska a Polská lidová strana (PSL), patří do nové široké vládní koalice, PiS je v současnosti největší opoziční stranou.
„Je zcela jedinečné, že členské strany EPP a ECR zde patří k opačným táborům a mají k sobě tvrdý postoj,“ zdůraznil s odkazem na dlouholetý konflikt mezi PO a PiS, dvěma stranami, které v posledních desetiletích dominovaly polské politické scéně.
I Krasnodębski připustil, že tento konflikt je „určitou překážkou“ spolupráce mezi EPP a ECR.
„Vládnoucí strany PO a PSL se prezentují jako prodemokratické, ale usilují o vyřazení stran z politického života, což by bylo velmi špatné nejen pro Polsko, ale i pro Evropskou unii,“ řekl.
„Demokracie v EU je založena na soutěži různých programů. V Polsku je to především soutěž mezi PO a jejími spojenci a Právem a spravedlností. To jsou dva tábory, které mají právo existovat a soutěžit na politické scéně.“
Když byla PiS u moci až do loňského prosince, „nikdy jsme neříkali, že by v Polsku neměla existovat opozice,“ zdůraznil Krasnodębski.
„Takže překážka existuje, ale uvidíme, do jaké míry se projeví na úrovni EU. Nic nevylučujeme.“