Mises.cz

Historie má bohužel místo také pro bláznivé lidi, a tak Morellyho nemůžeme ignorovat, částečně kvůli jeho vztahu k Babeufovi, a částečně protože v několika aspektech si může podat ruku s Fourierem. Babeuf představuje kombinaci Mablyho a Morellyho, která se pokusila převést teorii do praxe.

V našem případě význam Rousseaua pro vývoj socialistického myšlení spočívá v jeho trvalém vlivu na následující generace a Mably je spojujícím článkem mezi Platónem a Babeufem.

Utopie se nestaly ani tak kritikou našeho společenského zřízení a způsobu vlády, jako kritikou lidské povahy. V důsledku toho nám tvůrci Utopií nedávají nahlédnout pouze na dokonalý stát, ale na dokonalého člověka.

Jsou to právě tyto pasáže (všechny vyslovené Hythlodayem), díky kterým se Utopie stala živou knihou po další čtyři staletí. Ať už si More osobně myslel cokoliv, tak z Rafaela Hythlodaye udělal velice slibného revolučního socialistu.

Když jsme si popsali obecnou pozici křesťanských Otců, můžeme si uvést několik konkrétních příkladů na často citovaných pasážích, v nichž měli Otcové údajně projevit komunistické sklony.

Thomas More představil obyvatele Utopie jako akceptující křesťanství, protože viděli, že „Kristus a jeho následovníci žili podle našich pravidel.“ Nakolik jsou prvky socialismu obsaženy v Evangeliích a popisu začátcích křesťanství ve Skutcích Apoštolů je otázka, kolem které se vytvořila kontroverze.

Pokud z řecko-římského světa odvozuje Evropa své ideje v literatuře, umění, filosofii a politice, tak z židovsko-křesťanské tradice čerpá své náboženství a morálku. Není tedy překvapivé, že byly činěny různé pokusy vyobrazit Mojžíše jako primitivního socialistického zákonodárce.

Od Aristotela, který nám poskytl studenou sprchu individualistické kritiky, se vydejme na opačnou stranu a ukažme si Platónovy ideje z hlediska divadelní frašky.

Přenesme se nyní od příkladů primitivní komunistické praxe k teoriím, které mají ke komunistické praxi vztah. Zde je to primárně Platón a vskutku téměř výlučně Platón, kdo vyžaduje naši pozornost. Jakkoliv to může být obtížné, zde se pokusíme jen o ten nejstručnější souhrn Platónových názorů.

Oproti pohledu, který se dívá na socialismus jako na nedílnou součást politických a ekonomických podmínek devatenáctého a dvacátého století, existují lidé, kteří intelektuální kořeny socialismu vysledovali nejen do antického Řecka, ale až do dávné Číny a mezi pradávné děti Izraele.

V následujícím seriálu Vám budeme postupně představovat překlad The Socialist Tradition: Moses to Lenin od Alexandera Graye, který přeložil Vladimír Krupa.

Rozhodl jsem se psát tuto práci o kryptoanarchismu. Tento myšlenkový směr je pro mě nyní a již několik let výraznou inspirací při přemýšlení o politice, soukromí, etice i mém každodenním životě.

K napsání tohoto článku mě inspirovalo pozorování lidí na sociálních sítích, kteří zřejmě bez většího zamyšlení sdílejí požadavky od státních orgánů, které je vybízí k pomoci při pátrání po jimi hledaných osobách, jež si nepřejí být odhaleny, a to bez toho, aniž by vyžadovali bližší informace.

V štáte často vo väčšej či menšej miere vzniká akási symbióza vlády a vedy. Z tejto symbiózy obe strany „ťažia“, získavajú výhody. Veda získava financie na výskumy a projekty, vláda zas získava nástroj na rozširovanie ideológie, ktorá podporená vedou zvyšuje svoju dôveryhodnosť u svojich občanov.

Ve společnosti bývá vnímáno kladně, když dítě „umí poslouchat“; my ze všeho nejvíc nechceme děti automaticky poslušné autoritě. Co to totiž znamená? Že se dítě – jedinec, později dospělý – naučí poslouchat někoho, kdo mu byl vnějším světem přidělen bez ohledu na jeho vůli.