Přes e-rozvody k digitální společnosti. Estonsko se stalo světovým lídrem digitalizace i kyberbezpečnosti
V roce 2007 se Estonsko stalo obětí masivního kybernetického útoku, který měl za cíl vyřadit z provozu většinu webů státních služeb, bank nebo mediálních společností. O 17 let později je Estonsko nejen evropským, ale i celosvětovým lídrem v kyberbezpečnosti a digitalizaci státních služeb. V roce 2022 zavedlo e-svatby. Letos se chystá zdigitalizovat poslední tradiční službu – rozvod.
Téměř polovina Estonců považuje podle aktuálního výzkumu Evropského parlamentu Eurobarometr za nejdůležitější téma před červnovými evropskými volbami zajištění obrany a bezpečnosti, včetně té digitální.
Ta je pro ně v souvislosti s eurovolbami důležitá o to víc, že tamní občané v nich mohou hlasovat po internetu. Tuto možnost při výběru nových europoslanců v roce 2019 využilo přes 40 procent voličů. V loňských parlamentních volbách jich online hlasovala už více než polovina. Rozsáhlá digitalizace má v zemi podporu všech politických stran a drtivé většiny obyvatel a projevuje se také v dalších oblastech života v Estonsku.
„V prosinci se nám narodilo druhé dítě, holčička. Všechny registrace jsme zvládli z domova. Nikam jsme nemuseli chodit. Online jsme vyřídili její jméno, rodný list, registraci občana. Stejně tak o veškerou podporu, na kterou od úřadů máme nárok, jsme žádali online,“ říká Merit, učitelka z estonského městečka Viljandi.
Scházíme se kousek od tamní dominanty, zříceniny hradu a při procházce mi popisuje, jaké to je žít v zemi s digitální státní správnou.
Ochrana dětí i dospívajících třeba před reklamou na diety. Evropa má v bezpečnosti na sítích náskok
Číst článek
„Když se hlásíte na univerzitu, děláte to online, všechno s místními úřady se vyřizuje online, moje první dítě je ve školce, i tam se přihlašuje a pak vyřizuje vše online. Online taky volíme. Vidím do zdravotních karet mých dětí, a pokud absolvují u doktora nějaké vyšetření, výsledky vidím ve svých aplikacích.“
S úsměvem přitom vzpomíná na kulturní šok, který zažila v roce 2010 na Slovensku, kam se vydala na dobrovolnické aktivity. „Tehdy už jsme měli elektronickou občanku, žádali a zapisovali jsme se všude online a tak dál. Tam jsem přišla na jeden úřad a viděla obrovské množství různých formulářů, složek. To mě hodně překvapilo.“
Digitalizace jako styl života
Podle Merit je estonský proces digitalizace spojený s nastavením Estonců. To samé říká i poradkyně pro digitální transformaci ze společnosti e-Estonia Erika Piirmetsová. „Pro nás se to stalo naprosto přirozeným způsobem, jak vyřizovat každodenní záležitosti. Digitální správa státu je usnadněním toho všeho.“
Počátky digitalizace podle Piirmetsové sahají do 90. let minulého století, kdy Estonsko znovu získalo svou nezávislost a ovlivněno skandinávským způsobem života začalo vytvářet vlastní regulace, hledalo si vlastní cestu řízení státu.
„Ale digitální infrastrukturu jsme začali budovat počátkem nového tisíciletí – s povinnou elektronickou státní identitou, která začala platit v roce 2002. V roce 2003 už jsme měli Estonský národní portál. Spouštěli jsme různé digitální služby občana a s nimi i výcvikové kurzy pro jejich obsluhu,“ popisuje. První službou bylo elektronické placení daní.
Digitalizace nebyla ani lehkým, ani levným, ani politicky populárním programem. Země ale měla podle poradkyně štěstí v tom, že politici uznali, že nejsou odborníky na digitální transformaci a do celého procesu vpustili akademickou obec a soukromý sektor, který jako budoucí uživatel systému musel najít uživatelsky vhodné řešení.
Výraznou změnu znamenal i vstup Estonska do Evropské unie a Severoatlantické aliance.
„Vstup do Evropské unie a Severoatlantické aliance pro nás znamenal obrovský krok dopředu. Dřív pro nás digitalizace byla otázkou pragmatismu. A z počátku to taky mělo ušetřit peníze. Ekonomicky jsme nebyli příliš rozvinutým státem. Pracovali jsme s omezeným rozpočtem a shánět peníze z mezinárodních fondů bylo náročné. Vstup do Unie nám pomohl strukturovat programy a využívat různé evropské fondy,“ vzpomíná Piirmetsová.
Kala: Ohromilo nás, že lidé vůbec nevědí, co dělat v krizi či ohrožení země. Stát ale investuje stamiliony
Číst článek
Důležitý byl také přístup na jednotný trh a výměna informací mezi členskými zeměmi, které v rámci rozvoje vlastních digitálních struktur musely vystoupit z takzvaných bublin a na základě společných regulací zapracovat na vzájemném rozpoznávání a ověřování například elektronických osobních dokumentů.
Postupem času, v období tří dekád trvající transformace, se proměnily celospolečenské podmínky pro digitalizaci. Stát musel začít myslet na komfort uživatele, aby ho od fyzického vyřizování záležitostí přivedl k digitálnímu řešení.
„Když byrokracii převedete do digitální podoby, pořád je to digitalizovaná byrokracie, ale není to lepší služba,“ zdůrazňuje Erika Piirmetsová. „Zeštíhlení administrativní zátěže vedlo v některých městech k uzavření mnoha institucí.“
Sofistikovanější útoky
Estonsko dnes směřuje k postdigitální éře, která se ponese hlavně ve zjednodušování všech nabízených státních služeb, ale také povede k většímu zabezpečení celého systému a kyberobraně.
„Stále sofistikovanější hybridní útoky neustanou. Naopak, je jich stále víc a jsou pro nás skutečnou výzvou. Stoprocentně digitální společnost totiž neznamená stoprocentní bezpečnost. Jde ji ale maximalizovat prostřednictvím různých úrovní zabezpečení. Správci estonských digitálních služeb také neustále sledují kyberprostor a identifikují možné hrozby,“ popisuje Piirmetsová.
Bartoš: Digitální portál stavebníka od 1. 7. bude. ‚Pořád nevíme, jak se připravit,‘ nevěří developer Soural
Číst článek
Nejzranitelnějším v celém systému je podle ní běžný uživatel. „Zneužití dat nebo elektronické identity, které máme hlášené, většinou souvisí s vlastním jednáním. Například s poskytnutím ověřovacího kódu blízkým osobám. Data daného člověka zneužije někdo, s kým má blízký kontakt. Takže se neustále snažíme vzdělávat lidi, jak pracovat se zabezpečovacími systémy, jaká hesla nevolit a tak dále,“ říká.
Na takzvané kyberhygieně dnes pracuje kromě státu také množství organizací, například prostřednictvím kampaní, jakou je „Be IT-conscious“.
„Je pravda, že vždycky, když se mi na internetu ve službách zobrazují ke schválení cookies, tak si říkám, jestli vše, co potvrzuji, je opravdu nezbytné,“ připouští Merit, zároveň ale dodává, že věří státním službám.
Z estonské iniciativy taky vznikla datová ambasáda v Lucembursku. Ta má pomoci kritické datové infrastruktuře členských zemí Evropské unie přežít situace, kdy například kvůli hybridním útokům nebo přírodním katastrofám není možné poskytovat digitální služby z vlastního území.
Estonsko má také jednotku dobrovolných kyberobránců – civilistů, kteří jsou členy dobrovolné Estonské obranné ligy. Část z nich se taky zabývá bojem s dezinformacemi a vyvracením hoaxů, jakým je třeba ten, který se objevil před loňskými parlamentními volbami. Podle něj Estonsko „uvažuje o zbavení Rusů a Bělorusů trvale žijících v pobaltské zemi volebního práva“.
Něco takového navrhovaly v roce 2022 národně-konzervativní křesťansko-demokratická strana Isamaa a nacionalistická pravicověpopulistická Konzervativní lidová strana Estonska. Strana požadovala odebrání volebního práva v místních volbách všem občanům třetích zemí. Isamaa by právo kromě občanům Estonska a Evropské unie přiznala i občanům zemí spřátelených s Estonskem.
Obě strany mají v Evropském parlamentu v současnosti po jednom poslanci. Isamaa před nadcházejícími eurovolbami zaznamenala nárůst preferencí, a to na úkor právě populistů z EKRE, která je považovaná za příliš radikální.
Před evropskými volbami je hrozba dezinformací v Estonsku stále důležitým tématem. Zaměřují se především na válku na Ukrajině a na Ukrajince, kteří do země přišli. Estonsko totiž patří mezi hlavní podporovatele Kyjeva proti ruské vojenské agresi a hlasité kritiky režimu prezidenta Vladimira Putina.
Navíc zhruba čtvrtinu populace této pobaltské republiky tvoří rusky mluvící občané, na které cílí ruská propaganda a kteří jsou náchylní podléhat falešným zprávám přicházejícím zpoza hranic od velkého souseda. Tuto situaci zažilo Estonsko už při loňských parlamentních volbách. Ani šíření dezinformací o údajných krádežích v obchodech páchaných ukrajinskými uprchlíky nebo jejich útocích na Estonce ale ke zvolení proruských kandidátů tehdy nepomohlo.
E-rozvody po e-svatbách
„Včera jsem přemýšlela, kdy jsem kvůli nějaké službě musela fyzicky někam jít a něco vyplnit. Nic mě nenapadlo. Jestli takové služby v Estonsku máme, já je nepotřebuju,“ říká mi Merit a ve svém případě má zřejmě pravdu. Přesto existuje jedna poslední služba, která dosud funguje tradičně – rozvod manželství. Jeho zdigitalizováním se Estonci stanou zcela digitální společností.
E-svatby zavedla země už v prosinci 2022. Ale není to tak, že by si estonské páry osobně nedopřály ceremoniál. „Než dojde na svatební ceremoniál, pár musí projít ohromnou byrokracií. Není to nic romantického ani hezkého,“ vysvětluje Piirmetsová.
Tři minuty na daňové přiznání, 20 na založení firmy. V Estonsku lze prakticky vše vyřešit online
Číst článek
„Ale můžeme si na tom ukázat estonský přístup, který je: ‚Hej, ti lidé se chtějí vzít. Pojďme spojit těch několik úkonů do jednoho okna.‘ Pár to může vyplnit společně nebo to udělá jeden za oba. Týká se to třeba změny příjmení. Ta povede ke změně osobních dokumentů. Společné vlastnictví, matrika, poplatky za svatbu… To všechno a víc se dnes v Estonsku dá vyřešit v jednom jediném okně digitální služby,“ uzavírá s tím, že obřad Estonci samozřejmě slaví fyzicky.
Estonsko zcela jistě míří k post digitální éře, do které vstoupí jako první z dvaceti sedmi členských zemí Evropské unie. Přestože digitální služby jsou něco, bez čeho si Estonci dnes neumí každodenní agendu představit, jsou chvíle, kdy jim tradiční způsoby vyřizování záležitostí můžou chybět.
Jednu takovou připomíná Merit: „Před šesti lety jsme si brali hypotéku na náš dům. Koupit si dům, to jsou velké peníze. My si chtěli být jistí, že všechno děláme, jak máme. Tehdy bychom ocenili nějakou konzultaci nebo poradenství. Jenže jsme zjistili, že to v Estonsku není možné. Našli jsme velmi malou banku, která konzultace poskytovala. Ale my si brali úvěr od velké banky. Tehdy jsme vážně nějaký osobní kontakt, kdy by nám někdo řekl: ‚Ano, takhle je to správně, teď musíte ještě to to a to,‘ postrádali.“
Zároveň ale připouští, že všechny nástroje digitální správy se neustále zjednodušují a často jsou pro použití velmi intuitivní.
Euroseriál
V červnu budou zvoleni noví europoslanci a následně se ustaví Evropská komise, instituce stanoví priority na následujících pět let. Jaká témata vykrystalizovala před eurovolbami? A co hýbe kampaní v členských státech? Nálady v Česku podrobně mapuje projekt Rozděleni Evropou, atmosféru ve zbylých 26 zemích Unie nyní přiblíží euroseriál Radiožurnálu a iROZHLASu.
Odlišnosti prezentuje od západu na východ i ze severu na jih. Zaměří se na boj s klimatickou změnou v Portugalsku, oblibu francouzské krajní pravice, boj s ruskými dezinformacemi v Estonsku nebo odchodu Chorvatů do jiných zemí EU.
