Ve Výstavní síni Mánes před nedávnem skončila výstava děl profesora Vladimíra Kopeckého, kterou organizovala Retro Gallery. Proč právě tato kombinace?
Mánes vnímám jako jednu z nejfantastičtějších výstavních síní v Praze. Svou atmosférou pomáhá návštěvníkům vystavená díla skvěle navnímat a propojit se s nimi. Díky tomu je pro galeristy a organizátory tak atraktivní a případ této výstavy není výjimkou. S Jakubem Slukou z Retro Gallery jsme se proto domluvili velmi rychle.
Byla to první výstava pod vaší taktovkou coby předsedy správní rady Nadace českého výtvarného umění. Jaké na ni byly ohlasy?
Kurátorka Anna Nová výstavu poskládala opravdu dobře a reakce z uměleckých kruhů tomu odpovídaly. Byly v zásadě jen pozitivní. Kladné ohlasy jsme dostávali i od laických návštěvníků. Těší mě to. Obzvláště když vezmeme v potaz, že se Mánes musí vyrovnávat s pošramocenou pověstí a vysokým zadlužením kvůli deset let staré rekonstrukci. Na naši práci by se tedy snadno dalo dívat skrz prsty.
Daniel Netušil
|
Můžeme současnou výstavu brát jako vzor do budoucna?
Ano, přesně tímto směrem míříme. V Mánesu chceme výstavy předních tuzemských i světových autorů nebo mladých talentů. Ty do prostoru, jako je ten náš, patří. Už nyní jednáme o celé řadě dalších projektů.
Dá se říct, že jste nastoupil jako krizový manažer?
Zpátky v nadaci jsem pár měsíců a v pozici předsedy správní rady jen pár týdnů. Všichni v nadaci ale víme, jaké úkoly nás čekají, a jdu do toho s přesvědčením, že dokážu s jejich splněním výrazně pomoci. Nerad bych se pasoval do role krizového manažera, ale naše dosavadní kroky náplni té role v zásadě odpovídají. Jdu do toho ale hlavně s tím, že Mánes pokládám za dědictví našich předků a záleží mi na tom, aby tady byl i pro další generace českých umělců.
Co tedy musíte v nadaci změnit?
Musíme ji v první řadě personálně posílit, profesionalizovat a stabilizovat. Současná paní ředitelka se vzhledem k délce funkčního období rozhodla odstoupit a my brzy začneme hledat jejího nástupce či nástupkyni. Pro nadaci to bude klíčový člověk – bude muset být schopným manažerem a zároveň mít umělecké cítění.
Díky posílení týmu dokážeme nadaci zmodernizovat a ve výsledku zatraktivnit Výstavní síň Mánes, která je pro naši nadaci klíčová. Právě péči o Mánes a rozvoj výstavního programu vnímám jako naše zásadní poslání. A splnění těchto úkolů je nezbytnou cestou ke stabilizaci finanční situace nadace. Z historické rekonstrukce Mánesu tu zbyl dluh převyšující sto milionů korun, se kterým se musíme vypořádat.
Tímto dluhem předešlé vedení často omlouvalo umělecky méně hodnotný program v Mánesu a jeho časté komerční pronájmy. S tím je konec?
Do nadace jsem nepřišel, abych zkoumal minulost. Rád bych se soustředil na to, co bude. V minulosti se babrají jiní, podle mě to nemá moc význam. Ani na komerční pronájmy se nedá dívat jen skrz prsty a odsuzovat je. Každá výstavní síň či galerie občas komerční pronájmy poskytuje. Jde ale o zdravou míru. Umělecké a kulturní akce by měly vždy jasně převažovat a komerční pronájmy by měly tvořit minoritní část programu.
Umím si představit, že třeba devět měsíců kvalitních výstav a tři měsíce komerčního pronájmu je zdravá kombinace. Ten pronájem totiž opravdu pomáhá financovat chod galerií po celém světě a umožňuje jim pořádat lepší výstavy. Zároveň je jasné, že komerční akce musí mít svou úroveň. A dovolte mi ještě poslední komentář – skvěle udělaná komerční akce může být i estetickým zážitkem. Je spousta firem, které si dávají na designu a formě opravdu záležet.
Nadace českého výtvarného umění má nového předsedu. Plánuje vylepšit Mánes |
Kdo bude zodpovědný za další program v Mánesu? A kdy přijdou další výstavy?
Určitě to bude nový ředitel či ředitelka nadace. To bude klíčová role. Ale budoucí zadání jsem již zmínil. Do Mánesu patří špičkové tuzemské i zahraniční výstavy, které přispívají k rozvoji umění. Sice už nyní jednáme o dalších akcích, ale musíme být realisté. Dokud má nadace poněkud pošramocenou pověst, budou se ti nejlepší z nejlepších hodně rozmýšlet. A mediální rozmíšky Mánesu rozhodně nepomáhají, to vidím už dnes. Výstavy, které budou spadat pod nového ředitele, tu můžeme čekat řekněme v první polovině příštího roku. Do té doby budeme pracovat především uvnitř nadace, stabilizovat ji a nastavovat procesy. To je daň za budoucí úspěch a rozvoj Mánesu.
Bude na pozici ředitele výběrové řízení? A nastanou i další personální změny?
Výběr ředitele budeme řešit v blízkém časovém horizontu, výběr kandidátů si zaslouží péči, která odpovídá významu této funkce. Další případné personální změny budeme řešit následně a v kooperaci s novým ředitelem.
A samotná správní rada? Proč do ní nebyly vyhlášeny volby?
Ve správní radě jsme o nich diskutovali a shodli se, že nyní není ten správný čas. Nadace se nenachází v situaci, kdy by si mohla dovolit být zároveň bez ředitelky, bez správní rady a bez dozorčí rady, které končí v polovině května mandát a kterou volí právě správní rada. Důvody jsou objektivní, ekonomické, kdy nejprve považujeme za správné stabilizovat nadaci jako takovou a akcelerovat její činnost směrem k plnění její hlavní činnosti, tedy podpory umění a umělců.
Zmínil jste stabilizaci finanční situace Mánesu, co si pod tím mám představit?
Poloha, historie, určitý genius loci, to všechno může Mánesu většina výstavních síní a galerií závidět. Ale pak je tu sto milionů korun dluhu, který nám rozhodně nikdo nezávidí. S tímto cejchem se musíme vyrovnat a finance nastavit tak, abychom na jedné straně zvládali splácet dluh a na druhé straně zvyšovali kvalitu uměleckého programu a pečovali o budovu Mánesu. V tom vidíme tu stabilizaci.
Zadlužený Mánes zapomněl na umělce. Vystavuje PlayStation či Ferrari |
V budově Mánesu jsou kanceláře, ale i restaurace a kavárna s výhledy na okolí. Pomůže výnos z nich k zalepení stomilionové díry?
Upřímně, ten dluh je tak velký a budeme ho splácet tak dlouho, že výnosy z těchto aktiv pro nás nejsou spásou. Tím ale neříkám, že pro nás nebudou důležité. Každý příjem je důležitý. Jsou tam ale smluvní vztahy, na které se budeme muset podívat, a přiznám se, že teď nejsem v míře detailu, kdy bych byl schopen odhadnout, jak se to bude dát řešit.
V jakém stavu je budova Mánesu?
Stejně jako každá jiná budova potřebuje i Mánes svou péči. Na výstavy je ale plně připraven.
Potom je zde otázka dalšího majetku nadace. Vlastníte několik nemovitostí po celé republice. Jaké s nimi máte plány?
Čeká nás něco, co by se dalo nazvat realitním úklidem. Například lovecký zámeček Aleje je na prodej. Nechci předjímat konečnou prodejní cenu, ale myslím, že by pro nadaci mohla být zajímavým přínosem pro částečný restart. S prodejem nám pomáhá renomovaná realitní kancelář a hotovo by mohlo být velmi brzy. Druhým významným objektem je penzion Staré splavy u Máchova jezera. Tady dobíhá nájemní smlouva a zároveň běží výběrové řízení na nového nájemce.
Právě pronájem Starých splavů je součástí kritiky předchozího vedení. Už jste rozklíčovali, co bylo špatně?
Nechci se opakovat, ale musíme se dívat do budoucna. Současný nájemce Splavů už nyní platí o více než třetinu více než dřív a výběrové řízení na budoucího nájemce je v plném běhu. To mě zajímá. Je to dílčí problém, který ve své podstatě nemá faktický vliv na celkové zlepšení ekonomické kondice nadace. Zkrátka to vyřešíme a budeme se moci plně soustřeďovat na samotnou nadaci a Mánes. To je náš společný úkol.
