Evropská komise v únoru doporučila nové cíle v oblasti snižování emisí skleníkových plynů. Co na návrh Komise říkají politici ze zemí Visegrádské čtyřky?
Začátkem února letošního roku zveřejnila Evropská komise (EK) doporučení ohledně nového klimatického cíle pro rok 2040. Dokument představila estonská komisařka pro energetiku Kadri Simson společně s Wopke Hoekstrou a Marošem Šefčovičem, kteří jsou po odchodu Franse Timmermanse zodpovědní za provádění Zelené dohody pro Evropu (Green Deal). Podle návrhu by měla Evropská unie snížit do roku 2040 emise skleníkových plynů o 90 procent oproti roku 1990, země Visegrádu jsou ale spíše skeptické.
Polsko
Jedním z předvolebních slibů Občanské koalice současného premiéra Donalda Tuska bylo snížit emise skleníkových plynů do roku 2030 o 75 procent. Podíl obnovitelných zdrojů na celkové výrobě energie měl dosáhnout 68 procent a stát se základem celého systému.
Ambice v klimatické politice měly i další vládní strany. Koalice Třetí cesta, která je složená z centristické strany Polsko 2050 (Renew) a Polské lidové strany (PSL, EPP), se zavázala k opuštění uhlí do roku 2040. Strana Nová levice (S&D) dokonce hovořila o roku 2035.
Nejkonkrétněji se ke klimatickým cílům EU na polské scéně vyjadřují Zelení, kteří však mají v současnosti v polské politice poměrně slabou pozici. Dále se v této oblasti angažují opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS, ECR) a Konfederace.
„Očekávalo se, že Evropská komise něco takového navrhne, ale tento cíl (snížení emisí o 90 procent do roku 2040 – pozn. red) je pro nás nesplnitelný. Už cíl 55 procent do roku 2030 je nesplnitelný. Sociální náklady této klimatické politiky dopadnou na spotřebitele,” uvedla pro Euractiv.pl Anna Bryłka z krajně pravicové Konfederace.
Bryłka zdůraznila, že návrhy Komise jsou převratné, neboť dosud se cíle snižování emisí týkaly především energetického sektoru a energeticky náročných průmyslových odvětví.
„Nyní se klimatická politika začíná dotýkat oblastí, jako je doprava, stavebnictví a zemědělství,” poznamenala. Podle ní Evropská komise po volbách svůj postoj v této otázce zmírní.
PiS, která vždy zdůrazňovala potřebu spravedlivé tranzice, nepopírá samotnou nutnost přejít k zelenějším energiím, ale poukazuje na její tempo.
„Existuje řada faktorů, které naznačují, že teprve praxe ukáže, zda jsou ambiciózní klimatické cíle EU proveditelné,“ řekl serveru Euractiv.pl Ireneusz Zyska z PiS, který dříve působil jako náměstek ministra pro klima a životní prostředí.
Zyska se nevyjádřil jasně, zda je cíl snížit emise o 90 procent potřebný, či nikoliv. To však není to, na čem nyní nejvíce záleží. „Především je nutné, aby měli lidé uspokojeny své základní potřeby. Ochrana životního prostředí nemusí nutně znamenat splnění cílů pro snížení emisí,” uvedl.
Prioritou by podle něj mělo být zajištění energetické bezpečnosti, během níž má „každý člověk a každá instituce zajistěný přístup k nepřetržitým dodávkám energie”, která je prodávaná „za přijatelnou cenu”. S tím se také pojí prevence poklesu kapacity výroby energie tak, aby nedošlo k velkému rozdílu mezi výrobou a poptávkou.
„Je možné, že ani do roku 2030 nebo 2035 nebudeme mít jadernou elektrárnu. Uhlí je emisně náročná a zastaralá technologie a obnovitelné zdroje jsou nespolehlivé. Otázkou je, zda budeme muset energii dovážet, a pokud ano, odkud a za jakou cenu,” uvedl Zyska.
Aktualizovaný Národní plán v oblasti energetiky a klimatu na období 2021-2030, který je klíčovým dokumentem pro zelenou transformaci Polska, obsahuje cíl snížit celkové emise skleníkových plynů do roku 2030 o 35 procent ve srovnání s úrovní z roku 1990. Podíl obnovitelných zdrojů energie by měl činit 29,8 procenta. Cíle jsou oproti předchozí verzi dokumentu ambicióznější, ale mnohem méně, než vláda slibovala během kampaně před loňskými celostátními volbami.
Ještě předtím, než EU oficiálně navrhla svůj cíl snížení emisí pro rok 2040, zazněly z polské vlády dva rozdílné názory. Nejprve Urszula Zielińska, náměstkyně ministra pro klima a životní prostředí ze Strany zelených, návrh plně podpořila. Ministerstvo ovšem později tento výrok korigovalo a hovořilo o „malém prostoru” pro další klimatické závazky.
Začátkem března ministryně pro klima a životní prostředí Paulina Hennig-Kloska připustila, že zatímco cíle EU pro rok 2030 by Polsko splnilo jen obtížně, cíle pro rok 2040 se zdají být nesplnitelné. Snahu o revizi Green Dealu oznámil také Donald Tusk.
Potíže se splněním cíle 2040, zejména pro zemědělce, přinesla i tradičně agrární Polská lidová strana (PSL, EPP), která patří do vládnoucí koalice. „Klimatický cíl stanovený pro rok 2040 je velmi ambiciózní a jeho dosažení bude dnes velmi obtížné,” řekl serveru Euractiv.pl mluvčí PSL Miłosz Motyka.
„Polsko musí investovat do prakticky všech odvětvích. Přechod by měl zahrnovat energetiku, včetně rozvoje jaderné energetiky a obnovitelných zdrojů, stejně jako skladování energie, ale také průmysl, včetně investic do metod zachycování CO2, rozvoje bioplynových stanic a dotací na výměnu topných systémů pro domácnosti,” vyjmenoval.
„Musíme vytvořit systém pobídek za využití financí z EU, který by nám umožnil vyhnout se opatřením, která by zasáhla rozpočty polských rodin.”
Z vládních stran je nejpříznivěji cílům EU nakloněna Nová levice (S&D). „Energetický přechod s sebou nese náklady, které jsou stále nižší než náklady na udržení současného energetického mixu,” uvedla strana pro Euractiv.pl.
Polští sociální demokraté věří, že zelená tranzice může zlepšit kvalitu života občanů a vytvořit řadu pracovních míst. Náklady se přitom rozloží v čase a budou částečně pokryty z fondů EU. Přesto to nevypadá, že by levice mohla vést vládní politiku v oblasti klimatu a energetiky, zejména v souvislosti s protesty zemědělců a probíhajícími jednáními se zemědělským sektorem.
Jedinou stranou, která s plány Evropské komise bezvýhradně souhlasí, jsou Zelení. „Nejde jen o zastavení klimatické katastrofy, ale především o bezpečnost Polska,” uvedla strana v prohlášení zaslaném serveru Euractiv.pl.
Zelená tranzice „bude přínosem pro všechny, a to nejen z hlediska životního prostředí, ale také z finančního a zdravotního hlediska,” dodala strana.
Slovensko
Slovenská vládnoucí strana SMER s navrženým cílem pro rok 2040 nesouhlasí.
Slovenská europoslankyně Monika Beňová ze SMERu považuje tento cíl za „slepý a nereálný” a tvrdí, že by mohl vést k mobilizaci antisystémových stran. Zdůraznila, že navržením nového cíle Komise naprosto nepochopila měnící se situaci ve světě. Dosažení 90% snížení emisí do roku 2040 by podle ní záviselo na globální spolupráci a úsilí dalších velkých producentů emisí, jako jsou Čína, Spojené státy a Indie.
Na druhou stranu je SMER pro snižování emisí a podporuje modernizaci hospodářství Slovenska, jako jsou konkrétní inovace v oblasti energetiky, například obnovitelné zdroje.
Podle Beňové musí Slovensko podporovat svůj průmysl, ale zároveň musí přijmout reformy, aby se snížila polarizace společnosti. Pokud jde o snižování emisí, SMER podporuje další rozvoj jaderné energetiky v zemi. Zároveň zdůrazňuje zlepšování energetické účinnosti ve všech odvětvích, protože to může snížit spotřebu Slovenska bez negativních dopadů na jeho hospodářský růst.
Oproti tomu opoziční strany podporují cíl pro rok 2040. Strana Progresivní Slovensko (PS) souhlasí s EK, že cíl bude mít do poloviny století minimální dopad na HDP Unie. PS zdůraznilo, že ambicióznější plán na snížení emisí by pomohl EU zabránit dalším hospodářským ztrátám souvisejících s klimatem. Pomohl by také snížit čisté náklady na dovoz fosilních paliv o 2,8 bilionu eur.
„Při vytváření klimatických politik je třeba citlivě přistupovat k lidem s nízkými a středně vysokými příjmy a pomáhat podnikatelům – zejména v odvětvích, kde jsou technologie šetrné ke klimatu stále ještě drahé,” uvedlo komunikační oddělení PS.
Slovenská vláda musí také podle PS upřednostnit dekarbonizaci ocelárny v Košicích, protože její emise tvoří přibližně 20 procent emisí skleníkových plynů v zemi. Zároveň je důležité zajistit konkurenceschopnost a zachovat tisíce pracovních míst v ocelářském sektoru.
V odvětví energetiky by podle PS měly být odstraněny zbytečné administrativní, legislativní a technické překážky. To podle strany zvýší využívání obnovitelných zdrojů energie. Klíčové je efektivně využít dostupné finanční zdroje z EU tak, aby země urychlila dekarbonizaci svého průmyslu a využila více peněz z emisních povolenek na zelenou transformaci ekonomiky.
Opoziční křesťanští demokraté podporují ekologickou transformaci ekonomiky a snižování emisí. Zároveň poukazují na to, že Slovensko již nyní snižuje emise rychleji, než se očekávalo. Podle poslankyně Miriam Lexmannové z Křesťansko-demokratického hnutí (KDH) nesmí klimatické cíle ohrozit konkurenceschopnost ekonomiky a potravinovou bezpečnost. To je důvod, proč křesťanští demokraté požadují revizi zákazu prodeje automobilů se spalovacím motorem. „Snižování emisí musí probíhat ve spolupráci s naším průmyslem a zemědělstvím, nikoliv na jejich úkor,” říká Lexmannová.
Další opoziční strana, Svoboda a solidarita (SaS), uznává široký vědecký konsenzus, že je třeba bojovat proti klimatickým změnám, ale tvrdí, že klíčové je účinné snižování emisí CO2. „Podpořili bychom aktualizaci cíle, pokud by byla provedena analýza nákladů a přínosů , což se nyní neděje,” říká europoslanec Eugen Jurzyca (SaS).
Aby byly emisní cíle udržitelné, je podle Jurzyci nutné, aby byly založeny na datech a aby byly poctivě sdělovány veřejnosti. „To není případ cíle pro rok 2040, což je vidět na protestech zemědělců a velkém poklesu popularity zelených stran,” doplnil slovenský europoslanec.
Maďarsko
Maďarský ministr energetiky Csaba Lantos v roce 2023 prohlásil, že maďarská vláda je odhodlána dosáhnout společného cíle EU v oblasti klimatické neutrality do roku 2050. Nepodporuje však plán Komise na výrazné posunutí cílového data oproti původním plánům. Podle něj není v současné situaci realistické dosáhnout v krátké době úplné nezávislosti na fosilních palivech.
V této souvislosti ministr znovu zdůraznil, že jaderná energie by měla být považována za spolehlivý a bezemisní čistý zdroj energie, který může spolu s obnovitelnými zdroji významně přispět k dosažení globálních cílů v oblasti dekarbonizace.
Předseda vlády Viktor Orbán ve svém projevu o stavu země ze 17. února 2024 rovněž zdůraznil úlohu výroby jaderné a solární energie a skladování energie jako dvou pilířů zelené transformace Maďarska. Pro mnohé komentátory bylo toto prohlášení překvapivým vzhledem k tomu, že premiér jen zřídka zmiňuje „zelenou energii” jako vládní cíl.
Vládní plán spoléhat se na výstavbu několika čínských závodů na výrobu baterií v zemi vzbudil mezi maďarskými obyvateli vlnu nespokojenosti. To zřejmě přimělo premiéra Orbána, aby svoje prohlášení zasadil do širšího kontextu zelené transformace. Orbán v této souvislosti zdůraznil právě skladování energie.
Maďarská vláda také spustila tzv, zelené konzultace pro veřejnost. Chce tím zmírnit následky svých rozhodnutí, když proti vůli místních lidí uzavřela dohodu s čínskými firmami. Několik opozičních stran včetně Momentum a LMP-Greens zahájilo proti čínským továrnám na baterie rozsáhlou kampaň, protože se obávají „zničení místního životního prostředí”.
Důraz na „realistické cíle” je důležitou otázkou i pro vládnoucí stranu Fidesz, zejména v případě negativního dopadu nových závazků na konkurenceschopnost evropské ekonomiky. Fidesz tvrdí, že Komise ve jménu Green Dealu ničí evropský průmysl a zemědělství.
Poslankyně Evropského parlamentu Edina Tóth (Fidesz) ve svém komentáři k nedávnému protestu zemědělců v Bruselu a Německu uvedla, že „… zemědělci odmítají opatření bruselské byrokracie v rámci Green Dealu, protože již nyní představují pro zemědělství nepřijatelnou zátěž. Jaká je reakce Bruselu? Komise navrhuje nové cíle pro rok 2040 bez předchozího posouzení dopadů, a to navzdory válce a špatným hospodářským vyhlídkám.”
V souvislosti s novým doporučením Evropské komise ohledně emisních cílů maďarská europoslankyně uvedla, že „klimatický cíl pro rok 2040 by měl být ambiciózní, ale realistický a dosažitelný, aby nás udržel na cestě ke klimatické neutralitě do roku 2050 a zároveň respektoval zásadu technologické neutrality.”
Domnívá se, že EU musí podpořit podniky cíleným financováním a soudržnou legislativou a „nezapomenout na konkurenceschopnost evropské ekonomiky, zatímco se soustředíme na klimatické cíle”.
Poslankyně Fideszu se rovněž vyslovila pro to, aby „rozhodnutí o cíli pro rok 2040 bylo přijato na nejvyšší úrovni Evropskou radou (…), aby bylo zajištěno, že budou moci být odpovídajícím způsobem řešena specifika všech členských států”. Zdůraznila, že přiměřená finanční podpora ze strany EU je nezbytná, „aby se udržela podpora veřejnosti a zabránilo se zvyšování skepse vůči opatřením v oblasti klimatu tím, že se na občany a podniky, zejména ty nejzranitelnější, uvalí nadměrná finanční zátěž.”
Ze strany opozičních stran na otázky redakce odpověděl pouze Benedek Jávor (Párbeszéd – Dialog), vedoucí zastoupení města Budapeště při EU. Tento bývalý zelený europoslanec se domnívá, že nový průběžný klimatický cíl pro rok 2040 je nezbytný k tomu, aby snižování emisí a dekarbonizace „nevisely ve vzduchoprázdnu“, ale byly podpořeno předvídatelným a stabilním průběžným cílem. Stanovení cíle podle něj pomůže i členským státům, místním orgánům a hospodářským subjektům přizpůsobit své plány.
Kriticky se však vyjadřuje k tomu, jak se EU snaží klimatické politiky převést do praxe. Jako největší překážku vidí například odstranění závazných národních cílů, místo kterých EU zavedla „měkké nástroje“. Komise tak má jen omezené nástroje k tomu, aby země donutila cíle plnit.
„Bez závazných národních cílů je velmi nepravděpodobné, že úsilí jednotlivých států povede k celkovému naplnění cílů EU,“ uvedl Jávor.
Vedoucí zastoupení maďarské metropole v Bruselu je kritický i maďarskému národnímu plánu v oblasti energetiky a klimatu, který „zůstává zastaralý a je založený na nerealistických očekáváních”, a to i po jeho nedávné aktualizaci. „Maďarská opatření v oblasti klimatu nejsou v souladu s cílem snížit emise o 90 procent do roku 2040,” uvedl.
Jávor se také domnívá, že vládní politika v oblasti energetiky a klimatu je příliš restriktivní vůči větrné energii, chybí jí náležité zaměření na energetickou účinnost obytných budov a věrohodné plány na dekarbonizaci zemědělství a dopravy. Maďarská průmyslová politika je navíc nekompatibilní s politikami v oblasti klimatu. Spoléhá se totiž na investice do energeticky náročných odvětví bez zajištění udržitelných dodávek energie.
Jávor kritizoval i přehnaný důraz vlády na solární energii, protože nadměrné investice do tohoto odvětví podle něj zatěžují maďarskou elektrickou síť. Pokud se ale Maďarsko bude spoléhat na drahou jadernou energii, hrozí, že se v následujících desetiletích stane nekonkurenceschopným. To by podle Jávora představovalo riziko pro celý region střední a východní Evropy a zvětšilo rozdíly mezi západní a východní Evropou.
Česko
Doporučení Evropské komise pro rok 2040 nesklidilo velké ohlasy ani v Česku. Například z vládní koalice Spolu (ODS, TOP 09 a KDU-ČSL), která bude mít pro volby do Evropského parlamentu společnou kandidátku, zní odlišné názory.
Podle ministra životního prostředí Petra Hladíka z KDU-ČSL je potřeba se soustředit na rok 2030.
„Ministerstvo životního prostředí v Národním klimaticko-energetickém plánu a v Politice ochrany klimatu dalo České republice jasný směr ke klimatické neutralitě do roku 2050. Cíl týkající se roku 2040 tedy v tomto ohledu nehraje až tak zásadní roli,“ uvedl Hladík.
Zdůraznil také, že v otázce ochrany klimatu bude pro lidovce naprosto zásadní sociální odpovědnost, například v podobě investic do renovací domů ve snaze snížit jejich energetickou náročnost.
Volební lídr TOP 09 Luděk Niedermayer rovněž vidí v novém cíli spíše pokračování dosavadní trajektorie. Zdůraznil, že pokud bude EU pokračovat v provádění dosud nastavených politik, měla by dosáhnout v roce 2040 více než 85% snížení emisí.
„… dnes není ani tak podstatné, jestli pro rok 2040 směřujeme ke snížení emisí o vyšší hodnoty začínající osmičkou, ke kterým by nás mělo dovést pokračování v již dnes schválených politikách EU, nebo o pár jednotek % více, jak v prvním podkladu představeném pro průběžné legislativní účely nedávno navrhla Komise. Podstatné je zejména to, abychom beze zbytku splnili závazky do roku 2030,“ napsal redakci Niedermayer.
Zatímco KDU-ČSL a TOP 09 jsou na jedné vlně v tom, že cíl pro rok 2040 není tak podstatný a vůči doporučenému 90% snížení emisí se nijak nevymezili, u třetí strany koalice Spolu je to jinak.
„Připadá mi nehorázné toto téma řešit těsně před volbami a čtu v tom jasný rukopis zelených, kteří se velmi bojí, že ve volbách ztratí pozice napříč Evropou, protože už současné tempo dekarbonizace je pro lidi těžko únosné,“ uvedl na dotaz redakce superlídr kandidátky Spolu, europoslanec Alexandr Vondra (ODS).
„Návrh je tradičně nerealistický, nelineární vůči současnému tempu snižování emisí a obsahuje mnohé problematické věci,“ dodal.
Piráti, kteří jsou rovněž členem české vlády, jsou k novým cílům nejotevřenější.
„Je zodpovědné, že se Komise začala věnovat potřebným změnám pro další dekádu, i když už jí končí mandát a v tomto složení nestihne deklarované návrhy uvést do praxe,“ napsal pirátský europoslanec Mikuláš Peksa redakci.
„Koncepční změny v energetice, dopravě nebo zemědělství nejde dělat ze dne na den, a je proto správně, že se už dnes bavíme o horizontu roku 2040,“ dodal. Přímo k procentuálnímu cíli se nevyjádřil, pouze varoval, že tempo snižování naplánované pro tuto dekádu se ukazuje jako příliš pomalé.
Strany STAN, SPD ani ANO na dotazy reakce nereagovaly.