Globální vojenské výdaje podle Stockholmského mezinárodního ústavu pro výzkum míru (SIPRI) loni vzrostly o 6,8 procenta na 2,4 bilionu dolarů. Žebříčku nejvíce utrácejících zemí stále vévodí Spojené státy následované Čínou a Ruskem. Pod vlivem války na Ukrajině však do zbrojení masivně investuje i Evropa. Některé země na kontinentu se přitom snaží nejen nakupovat, ale i rozvíjet vlastní obranný průmysl. Například v Německu zbrojaři využívají potíží automobilového průmyslu a získávají tak kvalifikované pracovníky.
Washington s 916 miliardami dolarů loni vydal na vojenské účely suverénně nejvíce. Druhá Čína utratila podle odhadů SIPRI 296 miliard, její armádní rozpočet však roste daleko rychleji než americký. Za poslední dekádu vystoupal o šedesát procent. Meziročně razantně zvýšilo výdaje Rusko, které kvůli agresi na Ukrajině vynaložilo na armádu odhadem 109 miliard, o čtvrtinu více než rok předtím. Globálně byla však loni největším skokanem Demokratická republika Kongo, která loni na zbrojení vyčlenila dvakrát více než předloni.
Německo za dekádu navýšilo výdaje o polovinu
V první dvacítce žebříčku se kromě Ukrajiny výrazněji posunulo vpřed Polsko. Stalo se čtrnáctou za obranu nejvíce utrácející zemí, když podle ústavu meziročně zvedlo výdaje o 75 procent na 3,8 procenta HDP. Celá Evropa loni utrácela o šestnáct procent více než v roce 2022 a za poslední dekádu její armádní rozpočty nabobtnaly o 62 procent. Zmáhají se přitom i západněji ležící státy. Kupříkladu Německo loni vydalo na armádu o devět procent více než o rok dříve a o polovinu více než před dekádou.
„Pro evropské státy NATO poslední dva roky války na Ukrajině zásadně změnily bezpečnostní výhled,“ uvedl ke studii představitel institutu Lorenzo Scarazzato. „Tento posun ve vnímání hrozeb se odráží v rostoucím podílu HDP, jenž směřuje na vojenské výdaje, přičemž cíl NATO ve výši dvou procent je stále více považován spíše za výchozí bod než za hranici, které je třeba dosáhnout,“ dodal.
Nemalou část financí země na starém kontinentu utrácejí za nákupy. Až dvě třetiny evropských výdajů na vojenskou techniku podle dřívějších údajů francouzského think-tanku IRIS končí ve Spojených státech. Sedmadvacítka se zároveň snaží co nejvíce rozjet i domácí průmysl, což je však během na dlouhou trať.
Soul chce mít v Polsku centrum výroby tanků
Plány se přitom nedaří realizovat rychle ani premiantovi Polsku. Web Defence24.pl uvedl, že navzdory slibům minulé vlády o alokaci několika miliard zlotých bylo na rozvoj výrobních obranných kapacit dosud převedeno pouze 1,5 miliardy (zhruba 8,8 miliardy korun). Varšava přitom plánuje jak licenční výrobu jihokorejské techniky, například tanků K2, tak své vlastní programy, mimo jiné vývoj bojového vozidla pěchoty Borsuk.
Zmíněný web tvrdí, že financování vázne na právních otázkách, jelikož stát nemá žádné přímé fondy, které by obrannému průmyslu mohl poskytnout. „Ani v loňském, ani v tomto roce nebyl zaveden žádný systém, který by vytvořil dlouhodobé schéma financování obranného průmyslu,“ konstatovalo médium s tím, že času není nazbyt zvlášť s ohledem na dohodu se Soulem.
Varšava chce od jihokorejské firmy Hyundai Rotem koupit tisícovku tanků K2, počítá se přitom s tím, že nemalá část se jich vyrobí doma. „Nabízíme transfer technologie a polonizaci výroby 500 základních tanků na verzi K2PL, kterou budou vyrábět polské továrny,“ slíbil podle webu BiznesAlert.com představitel asijské společnosti, generál Eui-seong Lee. Věří, že země se stane produkčním střediskem pro jihokorejské tanky v Evropě.
Rheinmetall nabral tisíce lidí
O zbrojní boom usiluje i donedávna silně pacifistické Německo. Ministr financí v Berlíně Christian Lindner začátkem roku slíbil, že vláda omezí byrokracii pro investice do obranných společností. Rheinmetall, největší německý výrobce vojenského vybavení, očekává, že jeho letošní tržby dosáhnou deseti miliard eur. Loni to bylo 7,2 miliardy. Do roku 2025 například plánuje rozšířit svou roční produkci dělostřeleckých granátů na 700 tisíc kusů, což je desetinásobný nárůst ve srovnání s obdobím před ruskou invazí.
Firma proto nabírá velké množství lidí. Od začátku roku 2022 jich globálně přijala na čtyři tisíce. O zájemce přitom nemá nouzi, loni se jí jen v Německu přihlásilo 108 tisíc adeptů a letos to může být ještě víc. Podobné zkušenosti mají i další německé firmy z obranného sektoru, podle kterých do odvětví přecházejí zejména lidé z automobilového průmyslu. „Při budování naší pracovní síly těžíme z problémů v jiných odvětvích,“ připustil pro Bloomberg někdejší šéf společnosti Hensoldt Thomas Müller.
Výrobce převodovek pro tanky i lodě Renk nedávno přijal na pozici provozního ředitele Emmericha Schillera, který strávil více než čtvrt století v manažerských pozicích pro značku Mercedes-Benz. Schiller věří, že se mu podaří přenést know-how na nové působiště. „Po desetiletích dřímoty výroba v tomto odvětví v současnosti neodpovídá moderním průmyslovým standardům,“ řekl zmíněné americké agentuře s tím, že lidé z automobilového průmyslu mají zkušenosti s rychlou expanzí.
