Většina farmářů nezvládne vyřídit dokumenty nezbytné pro čerpání evropských dotací a potřebuje s nimi pomoci. Právě to je jedno ze zjištění čerstvého průzkumu Evropské komise, který má vést k dalšímu zjednodušení unijních předpisů pro zemědělce.
Zemědělské protesty napříč Evropou nezůstaly bez odezvy. Evropská komise v reakci na ně učinila několik kroků – mimo jiné navrhla dočasné zrušení některých požadavků, které na zemědělce klade společná zemědělská politika EU (SZP). Spustila také rozsáhlý průzkum mezi evropskými zemědělci a první výsledky jsou již na stole.
Komise obdržela v rámci on-line průzkumu celkem 26 886 odpovědí, které sbírala v období od 7. března do 8. dubna. Většina reakcí (81 %) přišla od farmářů pobírajících evropské dotace, dalších 16 % tvořili nedotovaní zemědělci a zbývající 3 % respondentů se řadila mezi agrární konzultanty a další experty z oboru. Co se týče sektorů – aktivně se do konzultace zapojovali především pěstitelé obilnin či chovatelé hovězího dobytka.
„Reagovaly všechny druhy výroby, všechny velikosti evropských zemědělských podniků a zemědělci všech generací. Tato vysoká účast svědčí o tom, že tato záležitost je v praxi důležitá a že všichni pociťují potřebu dosáhnut pokroku,“ uvedla evropská zemědělská organizace Copa-Cogeca na sociální síti X v reakci na zveřejnění předběžných výsledků průzkumu.
Evropská komise zveřejnila předběžné výsledky v polovině dubna. Vyplývá z nich například to, že zhruba třetina zemědělců stráví administrativou spojenou se žádáním o dotace více než šest dní času, a to každý rok. Často navíc musejí sahat po poradcích.
„Velmi velký podíl zemědělců žádajících o podporu v rámci SZP (78 %) využívá při přípravě a podání žádosti o podporu v rámci SZP nějaký druh externí pomoci,“ uvedla Komise.
Tuto pomoc poskytují v 36 % zemědělská sdružení a družstva, v 25 % se jedná o soukromé poradenské firmy nebo banky a zhruba 18 % respondentů se spoléhá na asistenci veřejných orgánů.
Kontroly jsou častější
Zemědělci pobírající dotace čelí kontrolám. Průzkum ukázal, že počet kontrol se u zemědělských podniků liší. Jednu kontrolu za poslední tři roky zaznamenalo 36 % zemědělců zahrnutých do průzkumu. Dalších 16 % podniků však čelilo více než třem kontrolním návštěvám za stejné období. Každé kontrole přitom musí přecházet příprava, která může zabrat celý den.
Kontroly sice nemusejí vždy souviset se SZP a mohou o nich rozhodovat i národní orgány, EU ale nastavuje pro země EU základní metodiku. I proto si Komise dala za cíl v nejbližší době metodiku kontrol změnit tak, aby jejich počet klesl až o polovinu.
„Díky menšímu počtu kontrolních návštěv, které musí správní orgány zvládnout, budou mít zemědělci více času věnovat se své hlavní činnosti,“ vysvětlila Komise.
Nová SZP platná od loňského roku měla přinést evoluci a kontroly zjednodušit s pomocí digitálních technologií. Farmáře nově monitorují satelity, které úřadům dodávají snímky zemědělských pozemků. Satelitní data měla nahradit kontrolní návštěvy, což se však v praxi neprojevilo – právě naopak, kontrol je více než dříve. Systém totiž mnohdy nedokáže pozemky správně vyhodnotit, nezvládne například od sebe rozlišit některé plodiny. Farmáři pak dostanou skrze speciální aplikaci upozornění a musejí jít na místo osobně a pořídit pro úřady fotografie.
Jak ale vyplynulo z průzkumu, právě využívání digitálních zařízení může být pro zemědělce problém.
Polovina respondentů, kteří žádají o podporu v rámci SZP, totiž mobilní zařízení k pořízení fotografií nevyužívá. Z 50 % respondentů, kteří mobilní zařízení k tomuto účelu používají, s tím má přibližně polovina problémy, zejména proto, že je to pro ně časově náročné, zařízení se nesnadno používá nebo jim chybí zpětná vazba o přesnosti poskytnuté fotografie.
Některá data či dokumentace musejí zemědělci orgánům předávat opakovaně – upozornilo na to 44 % dotázaných. Týká se to například vykazování nákladů na dopravu, faktur, informací o využívání půdy či dokumentů týkajících se dodržování environmentálních předpisů.
Podrobnosti až na podzim
O spuštění konzultace informovala Komise prostřednictvím svých stránek, ale také s pomocí farmářských organizací či úřadů v členských státech. Nejvíce reakcí (20 %) přišlo ze Španělska, 17 % z Německa a 12 % z Portugalska. Čeští zástupci jsou ve skupině „ostatní země“, která tvoří 23 % celkového koláče.
Podrobnou analýzu s výsledky online průzkumu zveřejní Evropská komise na podzim letošního roku. Mezitím se ještě chystá provést individuální rozhovory s některými zemědělci a zemědělskými organizacemi, aby zjistila více informací.
Analýza by pak měla sloužit k potenciálním dalším úpravám SZP a dalších evropských politik. Cílem je zjistit, v čem tkví zátěž, které zemědělci čelí. Do hry vstupuje nejen evropská úroveň, ale i ta národní, země totiž mají při nastavování dotačních podpor nemalý manévrovací prostor.
