Článek
Vypsaná odměna má hodnotu 50 000 dolarů, tedy v přepočtu něco přes milion korun. Jen pro toho nejlepšího v každé disciplíně. Nižší než pro vítěze mistrovství světa, nižší než pro nejlepší na elitních světových maratonech.
Přesto jde o přelomový krok, dosud nikdy federace své sportovce za olympijské triumfy neodměňovaly. V duchu původní olympijské myšlenky, kdy nejcennější sportovní triumf je víc než všechny finanční statky.
Kritika se objevila od cyklistické federace i od Asociace mezinárodni letních sportovních federací, začalo se spekulovat, že Coe si tímto krokem zatarasil případnou cestu do čela Mezinárodního olympijského výboru.
Jenže dnes už je pro drtivou většinu účastníků olympijských her sport jejich hlavní prací, které se rozhodli mnohé obětovat. A dostali se mezi hrstku nejlepších na světě. Z olivových věnců jako na starověkých hrách či z medailí jako na těch novodobých složenky nezaplatí.
A tak jsou odměňováni. Po zásluze. Však na jejich vystoupení organizátoři vyprodávají olympijské stadiony a lákají movité sponzory. Bylo by značně nefér, kdyby část z finančních toků, které olympijské hry generují, nepřipadla samotným sportovcům.
Odměny od sponzorů i států
Jen tomu tak bylo dosud prostřednictvím osobních sponzorů či států. Čeští šampioni z Tokia si přišli na 2,4 milionu korun, třeba v Singapuru se vypsaná odměna vyšplhala téměř na dvacetinásobek, v některých zemích sportovce neodměňují vůbec.
Může se to zdát nespravedlivé, stejně jako to, že si na olympijský bonus přijdou jen atleti. To je zjevným trnem v oku dalších federací, u nichž se můžou sportovci po atletickém vzoru také dožadovat odměn.
Odvolávání se na olympijské hodnoty je na dnešní úrovni propojení sportu a byznysu jen zástěrkou. Objem peněz ve sportu určuje do klíčové míry jeho popularita a atletika jako jeden z dlouhodoběji nejsledovanějších olympijských sportů si po svém ekonomicky slabším období nyní tento krok může dovolit.
Šeky medaile nenahradí
Elitní tenisté či cyklisté, o hvězdách basketbalové NBA nemluvě, si zase vydělají výrazně více během roku. Právě proto, že Wimbledon či Tour de France také přilákají více diváků a sponzorů než mítinky Diamantové ligy.
Cimrmanovskou rétorikou můžeme vést spory, na kolik peníze hýbou sportem včetně toho olympijského, můžeme s tím nesouhlasit, ale to je tak všechno, co s tím můžeme dělat. Jsem však přesvědčen, že ve snech dětských sportovců dál zůstávají olympijská účast či zisk té nejcennější medaile, nikoliv převzetí milionového šeku.
Michal Osoba
Jako sportovní redaktor deníku Právo a webu Sport.cz působí Michal Osoba od roku 2002, specializuje se na atletiku, lyžování, kanoistiku, florbal, judo, plážový volejbal i americký fotbal. Jako reportér působil na olympijských hrách v Pekingu 2008, Vancouveru 2010, Londýně 2012, Soči 2014, Rio de Janeiru 2016, Pchjongčchangu 2018, Tokiu 2021 a Pekingu 2022. Je rovněž spoluautorem knih „120 let české atletiky“ a „Nemůžeš? Přidej! Český olympijský výbor 120 let“.
