Přepis: Jak to vidí Richard Hindls – 3. listopadu 2020

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Dobrý den přeje Zita Senková, o své názory se s námi dnes podělí prof. Richard Hindls, ráda vás vidím, dobrý den.

Richard HINDLS, ekonom
Dobrý den, děkuju.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Zeptám se například na to, co je za rekordním růstem německé a francouzské ekonomiky, zda bude meziroční pokles HDP v Česku znovu dvojciferný. Zda a jak se u nás spoří a chybět nebude samozřejmě ani pohled na bilanci americké ekonomiky za 4 roky Trumpovy administrativy. Nenechte si ujít názory ekonoma a statistika. Vídní otřásl teroristický útok, který má v této chvíli podle rakouských médií 5 obětí, mezi nimi je jeden z útočníků. 15 lidí je zraněných, nejméně jeden podezřelý je na útěku. Útoky proběhly na šesti místech v rakouské metropoli, policie zatím nepotvrdila, že by cílem útoku byla synagoga, jak napsal list Kronen Zeitung, nicméně podle kancléře Sebastiana Kurze nelze vyloučit antisemitský motiv. Policie také v Česku zvýšila dohled nad významnými židovskými památkami, možná připomenu, že v pohotovosti je i francouzská policie, v zemi totiž došlo minulý týden k teroristickému útoku v kostele v Nice, tam je z vraždy tří lidí podezřelý jedenadvacetiletý Tunisan, který před měsícem připlul s dalšími uprchlíky do Itálie. Francie po tomto útoku znásobila hlídky u kostela a také škol. S čím jsme konfrontování, pane profesore, v době, kdy čelíme bezprecedentní pandemii?

Richard HINDLS, ekonom
Je to strašný svět, já prostě pro tyhle ty věci nemám sebemenší slovo pochopení. To je věc zákeřná prostě, i když věřím tomu, že třeba ty služby informační nějakým způsobem se třeba snaží najít určité propojení v těch strukturách, které mají tyhle ty sklony, ale prostě asi se tomu nedá čelit, protože vlastně je to individuální čin naprosto šíleného člověka, ať už ve Francii nebo předtím ten učitel ve Francii nebo teďko ve Vídni, já jsem včera, nejhorší na tom skutečně je ta zákeřnost, vlastně ta neschopnost se tomu nějak bránit, já vím, že se bojuje proti terorismu, ale tohle jsou vlastně individuální činy nebo ten vrchol je individuální, o to je to horší, já jsem včera vlastně večer se díval na televizi a začala běžet ta žlutá linka, teď už vy říkáte, já jsem, když jsem odcházel ráno z domu, tak myslím že psali 3 mrtví, vy jste teď četla už 5.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
To je momentálně.

Richard HINDLS, ekonom
Vlastně jak přibývá ta situace, prostě tak tady je vidět o to víc ta nesmyslnost a zákeřnost, bohužel se to, asi tak nevím, jestli množí, ale v té Francii už to bylo skutečně hodně, i ten způsob toho provedení je skutečně naprosto otřesný a nevím, jak tomu čelit prostě systémově, je to, je to zběsilý čin jednotlivce většinou někde na ulici, už to nejsou takové ty akce, které bývaly třeba v sedmdesátých, osmdesátých letech o to je to horší, o co je to zákeřnější, o to je to horší.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Tohle možná vás teď překvapím, budu citovat rakouského ministerského předsedu Kurze, vypadá na velmi organizovanou akci, konkrétně ve Vídni, když se třeba ještě vrátím do Francie, tak nezůstalo bohužel jenom u Nice v těch uplynulých dnech, také v Lyonu byl v sobotu postřelen protestantský kněz původem z Řecka, podle francouzských médií motiv tohoto činu je ještě nejasný, nicméně je to další závažný incident a před zhruba dvěma týdny byl na předměstí Paříže sťat učitel, který žákům v rámci občanské výuky o svobodě slova ukazoval karikatury proroka Mohameda, které před lety zveřejnil časopis Charlie Hebdo, který se také stalo vlastně kvůli tomu terčem brutálního teroristického útoku, v případě toho sťatého učitele Samuela Patyho byl pachatelem osmnáctiletý čečenský Islamista a na okázalém pohřbu právě učitele Patyho francouzský prezident Emmanuel Macron de facto vyhlásil válku islamismu, radikálním Islámu.

Richard HINDLS, ekonom
Já jsem byl letos v Oslu, vlastně teď se už nikam nejezdí, ale na začátku já jsem ještě stačil asi 2 nebo 3 dny být v Oslu a prohlédl jsem si to místo, kde vlastně zase začal řádit Anders Breivik před nevím kolika lety už přesně, než ještě předtím než odjel na ten ostrov, tak vlastně to bylo téměř v centru Osla nebo v jedné ulici, která je bezprostředně vedle hlavní třídy v Oslu, tak jsem, je tam takový památník, tak jsem si říkal, že to je opravdu něco šíleného, protože vlastně vás to překvapí ze zálohy, nemůžete se nijak bránit, ta společnost nemá také dost prostředků, aby se mohla bránit, protože ne všechno odkryjete, a tak nevím, jestli se množí ty situace, ale prostě je to skutečně otřesná věc.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Konec protiepidemických opatření se kvůli aktuální situaci ohledně koronaviru odsouvá, vláda sice pracuje na plánu postupného uvolňování, ale zatím je to příliš brzy. Vicepremiér Jan Hamáček navíc nevyloučil prodloužení omezení do Vánoc, což by mohlo zkomplikovat obchodníkům předvánoční projev, prodej, promiňte, kolik toho, pane Hindlsi, ještě snese naše ekonomika, připomenu, že kabinet chystá takzvaný restart ekonomiky, hospodářskou strategii Česka do roku 2030, některé oblasti průmyslu nebo služeb se možná nebo podle všeho do té původní kondice vůbec nemusí dostat.

Richard HINDLS, ekonom
Tak ta situace podle mého vidění je teď trošku jiná, než na jaře, na jaře za prvé ta epidemie neměla asi takový rozsah, jako má teďko a vidíme i ostatní země okolo nás, že, že těch případů přibývá, že skutečně se tomu čelí jenom velmi obtížně, ta čísla bych řekl, že jsou nesrovnatelná s jarem u nás teda v každém případě, přesto na tom, na tom jaru vlastně byl takový na začátku poměrně velmi striktní rozsah těch omezení, některé firmy zavíraly výrobu, automobilky třeba a podobně, teď bych řekl, že charakteristická spíše snaha ochránit ekonomiku, ale tady jsou proti sobě vlastně dva názory, jeden názor říká, že ten tvrdý lockdown, který zatím má spíš osobní charakter, nemůžete tam, nemůžete onam, nemůžete se setkávat, nemůžete ven a večer, ale je to spíš pořád otázka osobních některých možností nebo práv, zatím nedošlo k zásahu do ekonomiky, i když teď nebudu hovořit teda samozřejmě o restauracích a o hotelích, cestovním ruchu a podobně, tak ty velké průmyslové struktury to zatím nezasáhlo, otázkou je, zda tyto struktury ale nebudou zasaženy samovolně, samospádem tím, že velká řada lidí bude v karanténě nebo dokonce onemocní a ty provozy už nebude možné substituovat nějakými dalšími lidmi, takže to je ten jeden přístup, že ten lockdown je osobní, ten druhý by byl ten jarní, že se skutečně zase uzavře, co se uzavřít dá, nechá se jenom to minimální, v každém případě já už to tvrdím půl roku, ta věc biomedicínský vyřešená není a nikdy vlastně se neukázalo, že by zatím byla, nechme teď, jestli bude vakcína, nebude vakcína to, nevíme, ale biomedicínsky vyřešena nebo nebo epidemiologicky vyřešena není a tudíž je otázka, zda takovéto postupné rozvolňování nenapáchá na ekonomice časem víc škod, než kdyby se ten logdown udělal jako tvrdý a po určité době se ekonomika znovu oživila, na tohle už těch názorů asi bude velmi mnoho. Pravda, je, že zatím ta ekonomika nějak funguje, že je tady úporná snaha až na ty, řekněme, odvětví, která už jsou velmi postižena, to, to už jako se nedá vrátit zpátky, ale zatím ta ekonomika nějak ještě funguje.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Z předběžného odhadu Českého statistického úřadu vyplynulo, že propad naší ekonomiky se ve třetím čtvrtletí zpomalil, ten hrubý domácí produkt klesl meziročně o 5,8 %, ve druhém čtvrtletí se přitom kvůli koronaviru snížil o bezmála 11 %.

Richard HINDLS, ekonom
10,9.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Přesně tak, což byl nejhorší výsledek od vzniku samostatné České republiky, ono to oživení analytici předpokládali, teď je ovšem otázka, co asi se ukáže v tom posledním čtvrtletí, jestli to nadechnutí vydrží jenom ten kvartál, anebo v tom čtvrtém čtvrtletí bude ten pokles dvouciferný.

Richard HINDLS, ekonom
Takhle ta tendence je vidět nejenom u nás, když se podíváme po celé Evropě, tak skutečně pokud porovnáme třetí čtvrtletí se druhým čtvrtletím, tak je tam dokonce růst, protože vlastně ten propad v tom druhém čtvrtletí, to znamená duben, květen, červen, kdy vlastně nejvíce byly zasaženy ty jednotlivé segmenty v ekonomice, byl tak propastný, že potom to rozvolnění a to třetí čtvrtletí je červenec, srpen, září, a to jsou ty výsledky, které známe z přelomu týdne, minulého týdne, vedly k růstu a ty čísla jsou poměrně vysoká, ale jenom v porovnání s tím druhým čtvrtletím, pokud se podíváme na to meziroční srovnání, tak skutečně ty poklesy u nás jste říkala -5,8, jsou skutečně značné, v Evropské unii je to o něco méně to meziroční srovnání, tam je to necelá 4 % v eurozóně, čili v těch zemích, ve kterých se platí eurem, je to něco na 4 % poklesu, čili jsou to pořád poměrně velmi vysoká čísla, to oživení je logicky dáno tím, co se tady dělo ve druhém čtvrtletí, velký propad a následně ve třetím čtvrtletí oživení, to vedlo teda k určitým zlepšeným charakteristikám v ekonomice ale otázka je, co se stane teď, zatím to nevypadá, že by ten propad mohl být tak velký, ale nevíme, co ta ekonomika udělá a pak je tady ještě jedna věc, a to je nezaměstnanost, tam to poslední číslo také je staré několik hodin nebo několik dní, je 2,8 míra nezaměstnanosti, to je málo poměrně, já sám jsem čekal, že to bude horší i ve Spojených státech třeba na konci čtvrtletí došlo vlastně k mírnému zlepšení nezaměstnanosti, dostala se pod 10 %, to je výrazně vyšší procentuálně než u nás, ale nevíme ještě co se v těch dvou měsících do konce roku může všechno odehrát, takže pořád je to bych řekl otevřený boj.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Je to pořád více těch neznámých, protože jak již sám jste řekl, my nevíme třeba, jak odolají obory, které jsou nejvíce závislé na tom sociálním kontaktu, nebo jaká bude reakce, kroky vlády, další opatření.

Richard HINDLS, ekonom
Tak zatím bych řekl, že v těch nejpostiženějších segmentech, i když to nejde úplně nikdy nahradit tím, že stát bude dotovat některé činnosti nebo přispěje v některých programech, stále se hovoří o různých formách podpory, těm co už nemohou podnikat, jako jsou, už jsem říkal hotely, cestovní ruch, doprava šla výrazně dolů prostě a podobně, lidé někam nejezdí, necestují, zatím stát je schopen i za cenu velkých ztrát v oblasti teda státního rozpočtu, respektive teda deficitu ve státním rozpočtu tyhle ty věci pokrýt, tak musíme jenom doufat a já stále věřím, že se to podaří, že nebudou zasaženy ty klíčové struktury v ekonomice, to znamená velké podniky, řetězce, které nějakým způsobem tvoří vlastně páteřní síť průmyslu u nás a podobně, tak takhle to ještě nedošlo, ta, ten vývoj míry nezaměstnanosti je pro mě svým způsobem, dá-li se vůbec teď říct slovo příjemný, tak příjemným překvapením, protože ten propad nebo to zhoršení nezaměstnanosti zatím není takové, jak by se možná ještě na jaře, jak třeba já trošku jsem na jaře očekával.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Co říkáte, pane Hindlsi tomu, že ministerstvo financí přesunulo tu makroekonomickou predikci z listopadu na leden 2021? Ministryně financí Alena Schillerová argumentuje nejistotou toho ekonomického vývoje a například podle Mojmíra Hampla, exviceguvernéra České národní banky je to, jako když lodi, která je v bouři, ještě vypnete kompas.

Richard HINDLS, ekonom
Ono je to tak, že se posunulo nejenom predikce, ale ona se posunula celá ta struktura, celý ten algoritmus státního rozpočtu, on se posunul o měsíc, teprve teď se vlastně začal projednávat, jeho státní rozpočtu na rok 2021, teprve teď se začal projednávat, je tam měsíční prodleva, kterou parlament schválil, takže se celý ten rozpočet projednává o měsíc později, o měsíc později byl předložen. Makroekonomická predikce je v tuhle chvíli velmi nejistá, já si zase nemyslím, že to je až tak věc, která by měla významně ovlivnit ten proces, protože stejně ta predikce bude nejistá, teď jsme docela konfrontováni s celou řadou předpoví, jak by to mohlo být, kolik to bude a kolik, když se ekonomika oživí, ale když se podíváme a trošku to sledujeme, já to sleduji, tak si můžeme velmi snadno povšimnout, že se ty predikce rychle mění a že už třeba za měsíc ta predikce je řádově úplně jiná, než byla ta předtím, takže z tohohle pohledu je to celkem pochopitelná věc, na druhé straně odsouvat predikci v době tvorby těch základních parametrů, je také riskantní, protože na něčem ty parametry musíte postavit, že je potom budete měnit, je věc druhá, v těch lepších dobách se ty rozdíly pohybovaly v těch predikcích v řádu třeba desetin procentního bodu, pokud se týká růst hrubého, růstu hrubého domácího produktu. Teď ty změny jsou v řádu procentních bodů celých čísel, takže z tohohle pohledu je udělat predikci strašně obtížné a já sám pokud jsem dotazován třeba v médiích, se tím predikcím velmi vyhýbám, protože střílet od boku umí úplně každý, ale jaké, jakési oprávnění nebo jakýsi pregnantní výpočet, proto jak to bude, je velmi obtížně, na druhé straně rozumím tomu, že pokud chcete sestavit rozpočet a nastavit jeho parametry musíte mít nějakou predikci, jak na straně příjmů tak na straně výdajů, to znamená jak na straně tvorby, tak užití těch zásadních agregátů a v tomhle je to velmi složité, ta situaci je zcela bezprecedentní a nikdo tady nemůže být dopředu moudrý.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Lze vůbec se ptát, jak v této době spoříme?

Richard HINDLS, ekonom
No, to je docela zajímavá věc, ono to spoření souvisí se spoustou věcí, souvisí nejenom vlastně s tím vývojem toho, co se teď odehrává, ale má na to vliv i naše chování, náš řekněme, já nechci teď použít slovo strach, ale určitá obezřetnost, rozvážnost.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A navíc, promiňte, řada lidí přišla o práci.

Richard HINDLS, ekonom
Samozřejmě to je, to je to nejhorší co může být a další věc, která na to hraje roli, trošku paradoxně i v našich podmínkách, to je vysoká míra inflace, to znamená, že vlastně ty úspory, ať už je máte, nebo nemáte a vím, že teď určitě poslouchá spoustu lidí, kteří úspory prostě nemají nebo je mají na velmi nízké úrovni a nemohou si třeba vůbec plánovat některé věci, ale míra inflace je u nás pravděpodobně nebo určitě nejvyšších v Evropě a je to docela taková bych řekl fenomenálně odlišná věc od toho, když se podíváme, jaká míra inflace je v tuhle chvíli třeba v Evropské unii jako celku, kam my teda také přispíváme tím svým číslem anebo jaká je dokonce v eurozóně a když se podíváme na tato čísla, tak největší je právě u nás v Polsku a v Maďarsku dokonce, čili v těch zemích toho bývalého ne východního bloku, ale to už je všechno 30 let a tohle všechno na to, jak se lidé chovají, má obrovskou roli, velmi často se hovoří o tom, že když se lidem dají peníze, že půjdou spotřebovat, nepůjdou, v tuhle tu chvíli se lidé budou bát utrácet, bude skupina lidí, kteří dokonce nemají ani moc co utratit, takže budou žít jenom skutečně z odpuštění ze dne na den a pak bude skupina lidí, kteří možná mají co utratit, ale nepůjdou to udělat, protože se budou bát, tohle je fenomén, který je v ekonomii poměrně velmi dobře popsán v době kdy a tohle je krize bezprecedentní, její příčiny nemají ekonomické kořeny, její příčiny jsou někde úplně jinde, ale i v těch dobách těch ekonomických krizí do dva 8, dva 9, dva 11, dva 12, dva 13, tak i v těchto dobách se vlastně lidé v momentě, kdy přichází ta krize, ještě nebojí utrácet, ale po určité době, kdy ta krize naplno propukne, svoji spotřebu začínají odkládat a potom, když ta krize odeznívá, my v tuhle chvíli nevíme ještě, jak to s tou krizí dopadne nakonec a jak dlouho to bude trvat, tak jejich obezřetnost přetrvá. V době, kdy se ekonomika oživuje, lidé ještě stále nechodí utrácet a teď co s penězi, kromě toho, že jsem říkal, že nám je poměrně rychle znehodnocuje inflace, které je u nás skutečně vysoká a už to trvá určitě minimálně rok, tak je tady další věc, že lidé si potřebují vytvářet likviditu, pokud vůbec ty prostředky mají, pokud nepřišli o práci, to jsou ti, kteří už dneska nemohou chodit do práce nebo berou nějakou podporu, teď to nechci jmenovat konkrétně, ale ti lidé už vlastně v tuhle chvíli nemají možnost nebo potřebují si vytvořit likviditu, takže začíná dominovat růst na běžných účtech, lidé odkládají ty peníze především na běžné účty, oni ostatně spořící a termínované účty ani žádné vysoké procentním úroky neposkytují, takže ta situace není v tuhle tu chvíli úplně dobrá.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Možná se ještě vrátím jen krátce k eurozóně, když to srovnáme třeba s tím ekonomickým vývojem v České republice, tak ve třetím čtvrtletí vzrostla i francouzská ekonomika a rekordní růst hlásí ekonomika německá.

Richard HINDLS, ekonom
S mínusem je to tak, že dokonce a skutečně nejvíce rostly takové ty nejzasaženější země, Francie, Itálie, Španělsko, naopak nejhůř třeba nebo nejmenší růst, když porovnáváme mezičtvrtletně, to znamená třetí čtvrtletí se druhým je na tom Litva, ale i ta má růst, menší než třeba Itálie, Francie, Španělsko, to je potřeba brát velmi relativně, velmi iluzorně, protože Francie, Itálie, Španělsko byly nejvíce zasaženy tou první a takovou tou první vlnou krize, všichni si ještě pamatujeme obrázky z Bergama a z Lombardie a prostě a ze Španělska a tím pádem ten propad v těch, v tom čísle třetí čtvrtletí proti druhému, je potřeba brát obě ta čtvrtletí, ten propad ve druhém čtvrtletí byl v těchto zemích tak vysoký, že ta návrat, ten návrat, to určité rozvolnění potom samozřejmě při té nízké základně v druhém čtvrtletí vede k tomu, že se v tom třetím čtvrtletí ten růst jeví jako výraznější, nijak nepřekvapuje to, že právě ty nejvíc zasažené země mají tady ten nejvyšší růst, ale podle mě je potřeba ještě stále vyčkat na nějaké další čísla, další období.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
S ekonomem a statistika prof. Richardem Hindlsem se pomyslně přeneseme do Ameriky, občané Spojených států jdou dnes k volbám, aby vybrali svého příštího prezidenta, proti obhájci Bílého domu republikánovi Donaldu Trumpovi stojí bývalý viceprezident Spojených států demokrat Joe Biden. Volby ale nejsou jen soubojem o křeslo v Bílém domě, volí se také do kongresu a místních parlamentů, pane profesore, v jakém stavu přebírá Donald Trump a jeho administrativa ekonomiku?

Richard HINDLS, ekonom
On jí přebíral v docela dobrém stavu, když možná řeknu jenom jedno číslo, do té doby co teďko se začalo dít, to znamená do začátku letošního roku nebo letošního jara, americká ekonomika vykazovala 10 let trvalý růst po těch jednotlivých čtvrtletích, to je v historii Spojených států prakticky neobvyklá věc, já si nepamatuji, že by trval růst déle než těch 10 nebo možná skoro 11 let, v této době přebíral, před zhruba čtyřmi roky Trump svoje, svoje žezlo, prezidentské křeslo, takže on převzal ekonomiku s růstem a je potřeba říct, že i za jeho éry on budoval takový, ten řekl i marketingově silný, silný étos americké ekonomiky vůči ostatnímu světům jeho souboje, vůči Evropské unii, vůči Číně možná posiloval jeho postavení a řekl bych, že ekonomika stála na jeho straně a bylo asi v tu chvíli jenom málo lidí, kteří si mysleli, že by byla ekonomika něco, co se otočí proti němu, takže on přebíral tu ekonomiku v dobrém stavu, v dobrém stavu mohli bychom jmenovat i třeba vysoké zadlužení Spojených států, které je vyšší než 100 % vůči hrubému domácímu produktu, tak to zas tak úplně dobrá zpráva není, ale celkově tu cituje ekonomiku měl jakoby na své straně, potom ale přišlo to, co se odehrává teďko, začala se výrazně zvyšovat nezaměstnanost, začly se projevovat problémy kolem pandemie, kterou on asi nedokázal úplně dobře komentovat a úplně dobře řešit a tudíž se vlastně ta věc dostala, řekl bych na jednu, na druhou stranu, on udělal třeba výrazné snížení korporátní daně z 35 % na 21 % daň, daň, která je srovnatelná se zeměmi v Evropské unii, jenomže pandemie všechno přehlušila a řekl bych, že v tuhle chvíli počet nezaměstnaných ve Spojených státech, problém některých domácností z hlediska, řekněme míry chudoby a podobně, tu věc úplně otočil.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A jaká jsou, ale ta fakta před koronou, myslíte, že budou podle vašeho názoru Američané teď vnímat ten stav, pokud zůstaneme pouze u ekonomiky před pandemií nebo se budou ohlížet i právě před tím zlomovým bodem, možná navážu na to, co jste říkal, jak vlastně mimo jiné chtěl z jeho pohledu navrátit Americe i těmi obchodními válkami zpět její velikost.

Richard HINDLS, ekonom
Já si nejsem úplně jist, na kolik průměrný občan americký vlastně je schopen v momentě, kdy bude házet ten lístek do urny nebo už ho tam poslal poštou, na kolik ta jeho reminiscence bude 2, 3 roky nazpátek anebo nakolik se bude řídit, řekl bych trošku emociálně tím, co se odehrává v té ekonomice teďko. Víme, že třeba na poslední chvíli se Donald Trump bránil tomu, aby poslal do ekonomiky další balíček opatření, i když Amerika měla velmi silný balíček, poslala 3 biliony dolarů, to je nějakých 70 bilionů korun do ekonomiky a tím jí oživila v tom třetím čtvrtletí, ale Donald Trump se teď ve finále začal bránit tomu dalším balíčku, tomu možná trošku v očích voličů může uškodit, na druhé straně on dokázal takovouto s určitou, jestli to tak můžu říct laxností vůči těm opatřením, možná povzbudí ty, kteří jsou proti těm přísným opatřením a ta jeho politika rozvolňování, která byla výraznější než jeho politika ochrany Spojených států před pandemií, ta už je v očích některých voličů mu pomoc, ale v každém případě bych řekl, že kdyby nebyla pandemie, tak ekonomie a všechno, co se v ní děje, stála silně na jeho straně, teď cítím, už tak úplně jist nejsem, můžu také připomenout jeho boj s FEDem, s národním za rvačku systémem, který a jeho útoky /nesrozumitelné/, který vede FED, to si myslím, že není v politice úplně obvyklé, ty centrální banky stojí jakoby zcela nezávislé, on s nimi vedl válku, že podpora ekonomiky není dostatečně silná a podobně, to si myslím, že mu ve finále může uškodit.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Když jste se zmínil o šéfovi americké centrální banky, tak před měsícem Pavel řekl, že ekonomika vykazuje momentálně výrazné zlepšení od doby, kdy jí pandemie nemoci covid-19 táhla do recese, ale že ten budoucí vývoj zůstává nejistý.

Richard HINDLS, ekonom
Je důležitá ta věta, co se řekla před měsícem, to řekl, to bylo v době, kdy Spojené státy se opět vrací také trošku k růstu pandemii, i když třeba New York je na tom teď výrazně lépe, než byl na jaře, ale jsou státy, které už začínají být výrazně zasaženy a počet nakažených denně se zase už blíží k 100 tisícům, to znamená, že ta věta, která je měsíc stará, byla ještě v době toho rozvolňování a nikdo teď neví, co to může udělat a znovu se vrátím k té větě, které jsem říkal, Donald Trump se teď trošku bránil tomu, aby pustil do ekonomiky další záchranný balíček a to si myslím, že určitě tak teď už je jedno říct využije, protože už ty výsledky vlastně běží, tak už teď nikdo nic nevyužije, že už jsou dány, i když budeme pár dní čekat, ale myslím si, že se to nakonec otočilo trošku proti němu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A má, už jenom poprosím velmi krátce, Joe Biden, Trumpův rival představu, vizi, jak stimulovat ekonomiku právě v této době?

Richard HINDLS, ekonom
Já jsem jí moc nenašel, mně se pořád zdá, že on těží nebo snaží, snažil, protože už, už je to za námi, i když neznáme výsledky, těžit z jeho chyb.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Konstatuje ekonom a statistik prof. Richard Hindls, děkuji za váš čas, za vaše postřehy.

Richard HINDLS, ekonom
Taky děkuju a vše dobré.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Přeji hezký den. Příjemný poslech dalších pořadů Dvojky Českého rozhlasu, přeje Zita Senková.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media. Texty neprocházejí korekturou.