Časopis ŽIVA |
Description: Rozhled v oboru veškeré přírody
|
||||||
Česká stopa ve výzkumu lamblií, pozoruhodných střevních parazitů8.August První popis prvoka lamblie střevní (Giardia intestinalis) se podařil v roce 1859 lékaři Vilému Dušanu Lamblovi. Od jeho narození letos uplyne 200 let, proto chceme tímto článkem vzdát hold nejen jemu, ale i dalším českým vědcům, kteří se výzkumem tohoto významného střevního parazita zabývali. Dvoujaderná buňka lamblií je zajímavou funkční miniaturou, plně přizpůsobenou parazitickému způsobu život… Odpovědi vodních a bažinných rostlin na polohu vodní hladiny podle Slavomila Hejného8.August Ke 100. výročí narození Slavomila Hejného (21. června 1924 – 22. června 2001) Slavomil Hejný se dlouhodobě zabýval otázkou přizpůsobivosti vodních a bažinných cévnatých rostlin k proměnám prostředí na jejich stanovištích. Správně rozpoznal, že za daných podmínek klimatických, hydrochemických a/nebo edafických (půdních) stav prostředí vod a bažin osídlených cévnatými rostlinami závisí především na… Editorial: Botanické inspirace Jana Sudy8.August Renesanční člověk je podle definice někdo, kdo je charakterizován všestranností zájmů a nezřídka také jedinečnou genialitou. Právě tak by se bez přehánění, alespoň co se botaniky týče, mohl označit Honza Suda, který vědomostmi a zápalem pro obor nadchl (mnohdy až uhranul) celou generaci svých vrstevníků a studentů, ale i čtenářů Živy, v jejíž redakční radě více než 10 let působil, od r. 2009 i jako její předseda. Letos by oslavil padesátiny, je to však už 7 let, co naposledy mohl někoho svým n… K čemu je rostlinám genomová duplikace?8.August Genom eukaryotických organismů nás fascinuje již desítky let. První publikovaná sekvence rostlinného genomu huseníčku rolního (Arabidopsis thaliana) brzy oslaví čtvrtstoletí. Od té doby se genomika stala nedílnou součástí studia biologie a díky tomu dnes můžeme popisovat, jak skrze genetické změny získávají druhy, populace, ale i jednotlivci většinu svých unikátních vlastností. Fascinující skute… Záhada částečné endoreplikace: orchideje a jejich evoluční trik8.August Článek dedikovaný Janu Sudovi je jakýmsi shrnutím dvou dekád výzkumu částečné endoreplikace u orchidejí, který Honza odstartoval krátkým odstavcem ve své disertaci z roku 2004, kde poukazoval na cosi divného, co se objevuje v cytometrických analýzách orchidejí. Postupem času se ukázalo, že jde o vysoce organizovaný buněčný proces, při kterém se nezdvojuje celý genom, ale jen jeho část. K dalšímu … Český přínos k poznání kapské flóry8.August Článek pojednává o přínosu českého bádání v kapské květenné oblasti, jednom ze světových center biodiverzity, za uplynulých 12 let. Tkví především v objasňování role polyploidizace a její souvislosti s obrovskou diverzitou tamní flóry. Detailněji jsou rozebíráni zástupci čeledi hvězdnicovitých (Asteraceae), rod Pteronia a druh Stoebe rhinocerotis. K dalšímu čtení v Živě Co se skrývá za rostlinnou… Madeira – ostrov botanických kontrastů8.August Ostrov Madeira je oblíbeným turistickým cílem zejména díky relativně blízké poloze jihozápadně od Portugalska, přívětivé nabídce dostupného ubytování a přímořskému klimatu „věčného jara“. Z ekonomického hlediska tak zemědělskou produkci nahrazují rostoucí příjmy z turistického ruchu, kterému pomohl i vládou mohutně podporovaný rozvoj dopravní infrastruktury. Jelikož během 10 let od publikování se… Současná příroda Krkonoš je dílem dávných ledovců8.August Během poslední doby ledové se v Krkonoších vyskytovalo několik karových a údolních ledovců. Jejich působení významně ovlivnilo dnešní krajinný ráz a přírodu Krkonoš. Přestože je téma zalednění Krkonoš všeobecně známé a dlouhodobě bádané, stále existuje řada nejasností týkajících se zejména chronologie zalednění. K dalšímu čtení v Živě Neživá příroda Krkonoš (2013, 4) Životní strategie šídlatek pr… Jaro na podzim a velcí lupenonožci v antropocénu8.August Díky vhodným klimatickým podmínkám jsme během roku 2020 nashromáždili celkem 291 údajů o výskytu 9 druhů velkých lupenonožců (Branchiopoda: Anostraca, Notostraca, Spinicaudata) z jižní Moravy a jihozápadního Slovenska. Kromě výskytu druhů ve fenologicky běžných obdobích jsme v listopadu a prosinci zaznamenali také unikátní podzimní výskyt jarních druhů žábronožek – ž. panonské (Chirocephalus carn… Šídlo horské – unikátní vážka z vrchovišť u západního svahu Sněžky8.August Šídlo horské (Aeshna caerulea) má u nás jen jednu populaci s dlouhodobou přítomností a vyšší početností, na Úpském rašeliništi v Krkonoších. Výsledky pětiletého výzkumu zpětného odchytu značených jedinců ukazují na mimořádné kolísání její velikosti a vysoké meziroční rozdíly. Ohrožení šídla horského představují ekologické důsledky klimatické změny, včetně zvyšující se konkurence šídla sítinového … NAJDI.JE aneb Občanská věda, nástroj pro studium nepůvodních bezobratlých živočichů8.August Platforma NAJDI.JE propojila monitoring a studium nepůvodních bezobratlých živočichů s občanskou vědou. Nepůvodní škůdci představují vážnou hrozbu nejen pro zemědělství a lesnictví, ale také pro krajinu a často mají i negativní socioekonomické dopady. Nyní je nemožné, aby všechny tyto nepůvodní organismy monitorovali pouze vědci, a proto je výhodné do těchto studií zapojit i širokou veřejnost. Rá… NAJDI.JE – a pošli poštou! Výzkum parazitů invazního hmyzu za pomoci občanské vědy8.August Spolu s invazními druhy hmyzu se po celém světě šíří i jejich paraziti. V rámci platformy NAJDI.JE za využití občanské vědy monitorujeme jednohostitelská trypanosomatida invazních ploštic – vroubenky americké (Leptoglossus occidentalis), kněžice mramorované (Halyomorpha halys) a kněžice zeleninové (Nezara viridula) – a také parazity slunéčka východního (Harmonia axyridis). Ve zkoumaných druzích p… Buďte s námi na stopě nejen okáčům metlicovým8.August V tomto článku představujeme tři projekty, při kterých jsme již využili nebo právě využíváme spolupráci s veřejností. Projektu Okáčům na stopě byl zaměřen na monitorování pražské populace okáče metlicového (Hipparchia semele) a potvrdil, že zde žije jedna z nejpočetnějších populací v celé střední Evropě. Občanská věda nám pomáhá monitorovat opylovače i v projektech Praha kvete a Hřiště plná život… Užovka drúzská – poslední objevený druh hadů rodu Elaphe v západní palearktické oblasti?8.August Příspěvek se zaměřuje na užovky rodu Elaphe, zejména druhovou skupinu užovky pardálí (E. quatuorlineata) zahrnující v současnosti čtyři druhy, které jsou rozšířeny v oblasti západního Palearktu. Autor představuje vědecký i historický význam těchto hadů v kultuře a jejich náboženském uctívání, založeném patrně na jejich nejedovatosti, klidné povaze a možném medicínském využití. Speciální pozornost… Laboratorní ryby z vysychajících tůní 2. Chování a mezidruhové reprodukční bariéry8.August Převážnou většinu druhů anuálních halančíků charakterizuje jasný pohlavní dimorfismus. Samci dorůstají větší velikosti a nabývají výrazného zbarvení oproti menším a kryptickým samicím. Experimentální práce naznačují, že velikost a do určité míry i barevnost samců anuálních halančíků rozhoduje spíše o postavení mezi ostatními samci než o oblíbenosti u samiček. Námluvy anuálních halančíků probíhají… |
White
Sepia
Black
Console
Blue
Sign In
Sign Up
Index
My
Home
World
Sport
Economy
Technology
Culture
Life & Style
Other